13. srpen 2012

Hundertgang 2012

Rubrika: Reportáže ze srazů, Přečteno: 4022×, Komentářů: 21, Líbí se Autor: Chrobak.SACEK
Cesta kolem světa

Představovat zdejší škodovácké obci akci s názvem Hundertgang by bylo pravděpodobně stejně významné, jako nošení dříví do prostoru růstu mnoha stromů zvaného les. Přistoupím k tomu tedy více zaujatě a subjektivně.

I přesto, že jsem do oblíbeného kempu na soutoku Labe a Cidliny dorazil v pátek až v půl dvanácté (rozuměj 30 min. před půlnocí) to nejlepší mě mělo teprve čekat.

Po loňském extempore s objednávkou pizzy nenechal pro letošní rok hospodský nic náhodě a servírky (dáli se tak těmto zjevením vůbec říkat) s větší či menší nechutí obcházely stoly ještě kolem druhé ráno. Počasí nám pro tento rok přálo a příjemné teplo nás kolem třetí ráno vylákalo na osvěžující koupel do Labe. Pokusy o překonání Venclovského přilákaly na břeh davy lidí, kteří nás v našem snažení mohutně povzbuzovali. Voda nám krapánek urovnala hladiny krve a alkoholu a přicházející svítání nás nahnalo do hajan.

V sobotu jsem se probudil s koženým jazykem, šlincem na noze a neuvěřitelnou žízní, které mě důrazně připomínala, že kombinace několika druhů lihovin, rezavé vody vytékající z kohoutku zvaného pípa a uzení vnitřností machrovitým potahováním nabízeného tabáku nedělá organismu zrovna nejlépe. Podprsenka nejmenované dámy umístěná na mém volantu jenom potvrzovala, že to nejzajímavější se na HG děje již v pátek.

Po teplé snídani, kterou nám ochotný hospodský podstrčil pod nos, sotva jsem mátožně dosedl na židli, se mně udělalo krapánek líp. I tak jsem ale byl ve stavu, že bych zvládl kličkovat i s lokomotivou na kolejích. Vědom si svého omezení jsem ve společnosti naprosto stejně vypadajících kolegů přejel v koloně aut na Labské nábřeží, kde jsme předstírajíce zájem o ostatní vozidla vycházeli noční opici.

Jako tvora lenivého, spořivého a stále notně podroušeného mě docela potěšila nabídka zkusit si orienťák na horkém sedadle spolujezdce.

Svoje auto jsem uklidil na zahradu spřáteleného škodováckého pacienta a s Petrem Volejníkem vyrazil na cestu kolem světa. Jak důležité je přečíst si veškeré materiály ještě před vyjetím se ukázalo již v prvních kilometrech. Papíry nadzvedávané průvanem z otevřených okének létaly celým interiérem vozu, propisku jsem si několikrát zabodl do stehna při pokusu zapsat si název vesnice do IT. Při pohledu zvenčí jsme vypadali jako Večerníček. Po tomto zážitku se hluboce skláním před všemi spolujezdci kteří svoji funkci zvládají tak, jak se od nich očekává. Mně stále něco chybělo, něco jsem nestíhal, něco hledal a to, že bych měl vyplňovat seznam cizokrajných zvířat, které cestou vidím, jsem zjistil až na konci etapy.

Popisovat podrobně celý orienťák by bylo pro letošek téměř na samostatnou knihu (a s trochou snahy i na několikadílný seriál). Ze svého pohledu bych vypíchl snad pouze několik ruských policejních kontrol, které jsme při projíždění nekonečnou Sibiří upláceli vším, čím se dalo, včetně panáků alkoholu (po projetí těch cca 70 posádek bych chtěl tu hlídku vidět), přednášením básní i libovolnými předměty nalezenými v útrobách našeho vozidla.

Výborná bylo také proclívání vozidla při vstupu do USA a pohovor s imigračním úředníkem, kde moje angličtina působila téměř reálně, neboť cca 15 min před tím se jedné vose moc nezamlouvalo setkání s mým jazykem.

Po vyhrabání auta z písečné duny jsme opojení vidinou snadného zbohatnutí propadli hráčské vášni a odlehčili své peněžence v herně Las Vegas. Vykonávání potřeby mezi kaktusy pod hlavněmi mexických banditů nás mělo jasně upozornit, že konči civilizace, tak jak ji známe. Následovala už pouze vybydlená města prorůstající divočinou a chybné rozhodnutí na jedné z křižovatek nás stálo několik průstřelů auta při boji s panamskými atentátníky.

Cesta kolem světa je dlouhá a tak i náš orienťák trval bezmála 12 hodin. Co cíle jsme dorazili v menší koloně vozidel a k mému potěšení dokonce v první polovině startujících. Jak příjemné bylo překvapení v podobě několika navařených hotovek, které nám přítomné stvoření připomínající servírky ze včerejší noci přinášeli na stůl již po třetí urgenci. Přístup personálu se vůči loňskému roku zlepšil min. o 100%. Já dávám po novátorsku palec nahoru.

Program prvního dne, uzavírala přednáška spojení s promítáním a líčením zážitků skutečné cesty kolem světa, kterou s embéčkem Julií absolvovali Michal Vičar a Martin Beťko. Po vyslechnutí všech jejich zážitků a útrap mě najednou projetý orienťák začal dávat ještě větší smyslu a smekám před organizátory celého srazu jak věrně a vtipně se jim vše podařilo připravit. Předchozí probdělá noc i náročný den si začaly vybírat svou daň a tak jsem se poměrně záhy odebral na lože.

Spravedlivý spánek ukončilo až ranní kuropění, když mě kolem deváté probudil čilý okolní ruch. Za pocitu naprostého dežavi jsem natlačil snídani do hlavy, vyslechl si vyprávění o jakémsi nočním flambování, o kterém jsem já již neměl ani tušení a odebral se tentokráte již s vlastním autem na nedaleké letiště poměřit za dostatečné míry nemachrování tvrdost svalů a délku....

Osm hodin slastného snění a omezená míra alkoholu zkonzumovaného předešlý den vylepšila moji kondici na hladinu, která se již dala považovat za použitelný stav. Na úspěch v rychlostních disciplínách jsem nepomýšlel ani náhodou. Tuto skutečnost jsem však náležitě tajil a s chutí se nechal přemlouvat přítomnými dámami ke gentlemanské prohře. Jak sladké pak byly jejich odměny, když cílovou pásku protrhly jako první.

(Malá poznámka - letošní sraz se uvede do dějin jako první, kdy opravdu fungovala elektronická časomíra. Pro změnu svítící slunce zase naprosto zneviditelnilo jakékoliv rozsvícené světlo na startovacím semaforu, takže se opět min. z levé strany startovalo na mávnutí.)

Alespoň mírnou nadějí pro mě byla oblíbená kličkovaná. Neznale pravidel jsem však nasbíral 20 trestných sekund a zařadil se tak šedi průměru. O to více mě na srdci zahřálo nadšení několika ratolestí, které si na zadních sedadlech mohly vyzkoušet pocity materiálu vhozeného do míchačky.

Závěr srazu již patřil pouze slavnostnímu vyhlášení vítězů, dekorování. Zjištění, že orienťák jsme zvládli v top ten, bylo velice příjemným překvapením. Na to že cizokrajné zvíře jsme neodhalili ani jedno, nechali se obrat od falešných policistů na Sibiři, zmateně bloudili v Korejské vesnici, zaplatili pokut při vstupu do USA za mrtvolu v kufru, podlehli gamblerství v Las Vegas a překročili dobu, po které nám platilo vízum, jsem se svoji premiérou spolujezdce spokojený. Doufám, že velitel vozu je na tom alespoň podobně.

Nedělní podvečer jsme zakončili příjemnou skupinovou večeří na Klepandě. Jak Luci poznamenala, stává se z toho již docela tradice a já jsem moc rád, že můžu být její součástí (a nejen proto, že ta servírka byla fakt nádherná).

Rád jsem viděl hromady známých tváří, protáhl si život smíchem snad o několik dní (a následně zkrátil o několik měsíců konzumací všemožných jedů). Díky i obdiv patří Caimanům i všem ostatním, kteří se na srazu podíleli. Příští rok se určitě pokusím dorazit znovu.

Vložené fotografie jsou pouze ilustrativní, další fotografie z HG 2012 najdete na

http://chrobak-sacek.rajce.idnes.cz/2012-08-11_HG_2012_-_Na_ceste_kolem_sveta/

http://skoda110r.eu/?page=hg12


Rubrika: Reportáže ze srazů, Přečteno: 4022×, Komentářů: 21, Líbí se Autor: Chrobak.SACEK
Nevíte jestli někdo náhodou nenatáčel tu přednášku o cestě kolem světa.


Tím jak jsme museli v v 22:00 vypnout tak jsme oni přišli.Docela mě to mrzí.


Asi budu muset koupit knížku 🙂
Má někdo z vás nějaké bližší info k tomuhle nádhernýmu stroji.


http://www.skoda110r.cz/gallery.php?aid=1261&pid=2


Jako kolik to má najeto ,kolíkátý je to rok výroby atd.....
Tak aspoň v jedný hodnotě jsme se Superstrojem neskončily na chvostě startovního pole .Hodnota AV 28 je dost slušná 🙂
Tedy Lucijáši... co takle průměrná rychlost?? (neboli odchylka od té stanovené). V překladu prostě o kolik jsi přeťápla daný čas.
Hele a co znamená odchylka od AV? 😀 v hodnoceni orientaku? ... jinak 17 misto? kus kus, plany byly do patnactky, priste se musime vice snazit 😀
Tak hlavně že jsem se zůčastnil.Myslím si že i dojezd na místo a zpět bez závady se taky počítá
Tak to si se teda Petře moc nepředvedl . Skončit šestý od zadu nění zrovna výkon hodný Velko Březňáka 🙂
Díky Maxi teď už vím že jsme se Superstrojem obsadily skvělé 57 místo 🙂
Taky se mi ten Barkas líbil .Myslím ale že to byl spíš jeden s pořadatelských vozů že samotný AOSky se nezůčastnil.Já sem kolem něj docela lezl v MEXIKU a je fakt dokonalej 🙂


Některý stroje tam byli fakt luxusní.Mě třeba rozsekala tahle Octavia.


http://elvisjarous.rajce.idnes.cz/Hundertgang_2012#DSC8455.jpg
Ten Barkas je fakt krásný .Vypadá líp než když vyjel z fabriky.To muselo být neskutečně práce ho dát do todle stavu.Nemáte někdo fotky vnitřku toho stroje?


Většinou co vidím kusy někde stát tak jsou to totální šroty.


http://elvisjarous.rajce.idnes.cz/Hundertgang_2012#DSC8477.jpg
Myslím, že jeli dva s 1203skou... a taky jeden Barkas 🙂
Tak to je mega účast. Překvapilo mě že někdo jel HGčko stou 1203kou.Zajímavej počin 🙂
Na orienťák vyjelo 71 posádek...
Koukal jsem na forum http://hundertgang.spc-net.cz a nikde jsem neobjevil výsledky .Zajímalo by mě jestli někde vysej na netu.Rádi by jsme věděli jak moc od konce jsme letos skončily 🙂
Moc pěkná akce to musela být. Kolik tam nakonec bylo startujících posádek?
Akce to byla fantastická takovýhle HG jsem ještě nezažil. Když vezmu v potaz že jsme dorazily v 9:30 a odjížděli kolem 22:00 bylo to fakt nejdelší HG co jsem zažil.AOSka byla fakt výborná od Tatarských kontrol po Muzeum socialistických vozů.Skláním před Caimanem a jeho týmem 🙂
Max: mas pravdu, to cos mi poslal moc publikovatelne neni 😀 ale tu jednu zverejnim 😀
Sobotní ráno jsem měl jak přes kopírák a v neděli to nebylo lepší.Fotek mám 123 a většina jich je z večerních pijatik-proto jsou ve většině na hranici publikovatelnosti.Ovšem slíbené fotky jsem Lucince poslal.Na závěr snad jen zvolání HUNDERTGANGU 3x zdar
Taky se připojím se svým komentářem akce, byť jsem ho již napsal na HG:





Děkovat Caimanům a všem pořadatelům je skutečně jako nosit dříví do lesa... Pro Caimana nic není nemožné, včetně sehnání kvalitního spolujezdce😀...





Když mi Caiman Aleše v pátek představoval a Aleš prohlásil: "Když jsem střízlivý, vyhrávám, když nejsem, skončím nejhůř čtvrtý..." vypadal tak na osmé až šestnácté místo...


No nic, myslel jsem si, on na to do rána zapomene, Caiman mě v pátek večer ještě několikrát uklidňoval slovy: "Aleš je úžasně inteligentní..." (snad se Aleš neurazí , ale moc na to v pátek nevypadal...), jenže v sobotu se ke mně Aleš hlásil tak mu říkám, zelené erko... a nic moc jsem od toho nečekal... zvláště když jsme zakufrovali už v Poděbradech při pěší nulté etapě... ale Aleš postupně střízlivěl a dostával se do formy... Vrcholem Alešova umění byly cizokrajná zvířata, kdy jsme zjistili až v Staré Boleslavi, že jsme je měli cestou hledat (holt, ani já jsem na startu neměl své nejbystřejší období, své by o tom mohl vyprávět výstřední milionář z parku...) a Aleš povídá: "Exotická zvířata, hm... tak to bude opice, slon, žirafa..."





Nakonec nám to vyneslo neuvěřitelné druhé místo v orienťáku 😀
Palec hore, Chrobáku, ty jsi dobré pisatelské strevo ... pro ty, kteri nebyli, nebo jiz spali, uvedu na pravou miru ono koupani v Labi ... to tuhle jeden Výska pronesl u mola (ani nevim, jak jsme se k nemu dostali) ... ze se jdeme koupat a zacal se svlekat, to byla vyzva pro mne a uz jsem tam byla ... nasledne se pridali dalsi dva dobrodruhove a uz jsme to plavali na druhy breh a zpatky ... celonocni a celoranni hledani podprsenky radeji komentovat nebudu ... ale prave i diky tohoto se domnivam, ze tento sraz se stane nezapomenutelnym ... diky vsem, cesta kolem sveta opravdu nemela chybu ..


PS: Maxi, koukej sem co nejrychlejc nahrat tu super skupinovou fotku 😀





dekuji vsem a tesim se na eRekce, pripadne tedy na pristi rok 🙂

Warning: Undefined array key "s_article" in /data/web/virtuals/277612/virtual/www/article.inc on line 253