19. červen 2009

Žluťásek

Rubrika: Přestavby a renovace, Přečteno: 20233×, Komentářů: 113, Líbí se Autor: Myschak
aneb Žlutý ďábel, jak mu říká babička :o)

- - - NOVINKY Z POSLEDNÍCH DNŮ - - -

Srpen 2013

Po delší době jsem vytáhl žluťáka, abych poopravil dlouhodobější bolesti. Nejdříve jsem vyměnil brzdové spínače - jeden z nich probíjel na kostru a po čase vyrazil 1. pojistku. Navíc jak to na kontaktech jiskřilo, vařila se brzdovka, až se zavzdušnil jeden z okruhů.

Při renovaci jsem použil uloženková těsnění oken - což byl omyl. Po dvou letech v rozích rozpraskaly. Začal jsem zadním oknem a při té příležitosti vyměnil koženku zadního plata, kterou jsem vyrobil novou. Na sklo jsem nasadil novou gumu (již současné výroby), zamáčknul klínek a znova zasklil.

Další bolest se schovávala pod ventilovým víkem. Jeden z ventilů cvakal i po opakovaném seřízení, tak jsem to vyřešil výměnou klaviatůry včetně rozvodových tyček. Výsledek super, rozvody jdou krásně potichu. Jenže, jak se ztišily rozvody, začal být slyšet diferák, takže o zábavu na příští týden postaráno :-)

Znovu jsem zrepásnul vodní pumpu. Ložiska vzaly za své po pár tisících kilometrů. Viníkem se ukázala vazelína, která ač byla určena pro vodní pumpy, tak nezvládala větší teploty a skrz ložisko vycestovala ven. Po stejných zkušenostech u Borůvky jsem tentokrát použil jako náplň červenou vazelinu od SKF, která i za tepla drží svoji viskozitu.

Takhle dopadlo ložisko na Borůvce...

Večer jsem to projel a panuje spokojenost, přeci jen ty 2 dny k nečemu byly. Už mám sehnanou jinou převodovku, rok 76 (SP 4,44), vytaženou z kila, se kterým jsem se projel. Nehučí, jde krásně řadit, takže ji pouze opláchnu, dám nový olej a lupnu do auta. Ale to až příští týden...

..................................................................................................................................................................................................

PSAL SE ROK 1976, KDY TENHLE PŘÍBĚH ZAČAL ...

Služebně nejstarším autem u nás doma je tahle škoda 110L, kterou si v roce 1976 dědeček přivezl domů. Nikdo z rodiny tenkrát netušil, že s námi zůstane doma tak dlouho a tolik toho společně zažijeme.

Měl jsem jasno již dávno ...

Do dneška najezdila odhadem přes 200 tisíc km a za tu dobu se na ní naučila řídit v podstatě celá rodina. Při stavbě baráku nahradila náklaďák, což se na ní znatelně podepsalo. Nějaký rok na to ji nechal děda vyvařit a nalakovat a udělat generálku na motoru.

Tak jezdila až do roku 2003, kdy přišla na řadu další rozsáhlejší oprava. Tentokrát už sem se na ní podílel větší měrou i já. Auto dostalo nový kabátek, čalounění a opravil se podvozek.

3 měsíce na to nám auto ukradli. Doma se s tím nikdo nechtěl smířit a auto jsem celou noc hledal. Ráno jsem dojel na jeden kovošrot, kde jsem objevil žlutou škodovku. Ale ta nemůže být naše, říkal jsem si, ta je přece úplně zničená, bez skel, světel, sedaček... Po chvilce mi došlo, že je to opravdu náš žluťásek...

Po sundání zničené střechy a vyčištění od rozbitého skla

Za pomoci policie jsem auto(spíš zbytek auta) dostal zpět a natruc jsme ho odtáhli domů. Dlouho jsme s dědou nemuseli přemýšlet a měli sme jasno: Dáme to znovu dokupy, ať to stojí co to stojí. Za necelé 4 měsíce jsme žluťáska opravdu opravili, "vylepšili" ho o moderní sedačky, pětistupňovou převodovku, středový panel s rádiem apod a znovu nalakovali.

Možná teď přemýšlíte, proč jsem dal slovo vylepšili do uvozovek... Ano, tenkrát v dobách mé mladistvé nerozvážnosti jsem si opravdu myslel, že to tak bude lepší. Ale postupem času, kdy jsem si pořídil Erko, svezl se Jardouvou Poměnkou a v hlavě si vše urovnal, jsem dospěl k závěru, že tam tyhle věci prostě nepatří.

brrr !!!

Pomalinku jsem začal vracet některé detaily do původního stavu až loni vše vyvrcholilo kompletním rozebráním auta. Navíc se ukázalo, že bude třeba auto znovu vyvařit, a tentokrát pořádně.

Sůl je neúprosná ...

Na vrakovišti se si vyřezal z jedné stovky potřebné části a opískoval je. Odstranil jsem navařené držáky pro sedačky z Oplu, které mě už delší dobu byly trnem v oku. Měly jste mě u toho vidět, jak sem si nadával, že jsem je tam tolik přivařil...

Auto jsem pak otočil na kolébce na bok, vařezal staré, né moc vkusně navařené záplaty na podlaze a napasoval a přivařil natupo nachystané části.

Trošku jsem bojoval s trubkama na hever - byly shnilé na prach - ale prahy a výztuhy byly paradoxně v pořádku. Částečně jsem proto otevřel vnější prahy, starou trubku odbrousil, navařil na výztuhu novou a opět jsem práh uzavřel.

Domky uložení zadních ramen už to měly taky za sebou, tak jsem vymodeloval nové a usadil je na své místo. Šlo to rychleji, neboť jsem měl schované šablony od opravy Borůvky.

Celou podlahu jsem zbavil letitých nátěrů a znovu postupně v několika vrstvách ošetřil.

Pak přišla zimní přestávka prodloužená z důvodu zlomené nohy.

Na konci února se práce na skeletu opět rozběhly. Auto opustily nápravy a agregát, sundal se zbytek čalounění a interiéru a pokračovalo se v nekonečném škrabání starého asfaltu.

Zadní podběhy vypadaly celkem slušně, proto jsme se rozhodli pro jejich opravu. Zpětně toho lituji, protože jejich výměna by zabrala zlomek času i úsilí. Konce podběhů i s nosníky jsem měl vyřezané z jiného auta, domky pružin jsem udělal nové, žlábky jsem si připravil na ohýbyčce a to stále nebyl na dohled konec. Prorezivěla i taková místa, se kterými jsem se na těchto autech ještě nesetkal.

Koncem března jsme se dostali na kritické místo - tunel. Vím, že je v módě opačný postup, ale já se rozhodl napravit to, co jsem před časem pokazil. Z jiné stovky jsem vypreparoval zachovalou zadní část tunelu i s přepážkou a tu jsem zastavěl zpět do Žluťáska. Hurá! Už to konečně vše začínalo vypadat pozitivně.

Pro zpestření jsme se přesunuli dopředu. Opravili přední podběhy a navařili nové konce torpéda. Už se blížil konec vaření, před námi stály jen drobnosti jako např. díra po anténě, zmenšení děr po 120-kových ostřikovačích, narovnání a svaření pravého B-sloupku(pozůstatek po krádeži) a vytáhnutí levého A-sloupku. Ten byl před řadou let zamáčknut do auta při menší havárii(s Tatrou 805) a špatně dosedající dveře vyřešil prodloužený horní pant. Od opravy Hnědé jsem měl doma ještě hydraulickou soupravu na rovnání aut(taky dobouvou :-), takže oprava slouku byla maličkostí.

Dobrousil jsem a dočistil zbytek skeletu a začal spasovávat dveře a blatníky. Nejvetší problém byl s pravým předním blatníkem a přiléhajícími dveřmi(od Jardy...:o). Vyzkoušel jsem 4 blatníky a stále nechtěla na sebe navazovat vodorovná linka na boku. Musel jsem jí nakonec posunout na blatníku o 1 cm níž. Trošku se bojovalo i se zadníma blatníkama a čelem.

Na poslední chvíli se objevil problém na zadní kapotě. Z venku vypadala bezchybně, ale pod výztuhou to byla katastrofa. Výztuhu jsme proto odbodovali, rez vybrousili, část výztuhy udělali novou, vše pořádně nastříkali a znovu zavřeli.

Plechařinu i skelet jsme nastříkali epoxydovým základem a přes něj dali ve 3 vrstvách tlumící přelakovatelnou hmotu.

Ze sloupků jsem ještě umyl zbytky lepidla po čalounění a už jsem hlásil lakýrníkovi brzký příjezd. Těsně před odjezdem jsem namontoval místo přední nápravy provizorní podvozek. A jelo se. Teda vezlo.

V lakovně sundali část starých laků a začali pomolu s tmelením. Neošidili ani místa jako hranu pod palubní deskou, sloupek řízení, stranu podběhu od kufru nebo horní plochu zadního podběhu.

Dneska už je skelet v plniči a co nevidět by měl dostat žlutý kabátek. Vrátí se na něj původní odstín Žluť bronzová 2166.

22. červen 2009

Stavuji se v lakovně, abych se podíval, jak pokračují práce na Žluťákovi. Usmívající se lakýrník mě hned vede k boxu, abych nakoukl přes okénko.... a co nevidím: Skelet už je v barvě a lakují se i některé ostatní díly. Dovolil mi udělat jednu rychlou fotku, tak posílám ochutnávku.

Po 20-ti letech se na auto vrací Bronzová žluť

6. červenec 2009

Přidávám další 2 fotky z lakovny těsně před odjezdem domů. Poslední fotka už je doma a nejvetší radost má ze žluťáka opět kocour :oD

Lak jsem nechal nějakou dobu uzrát a pouštím se do ošetřování dutin. Po zvážení situace přidám na podběhy a spodní stranu podlahy ještě 2 vrstvy ochranného nástřiku a zavřu to přes vrch černou syntetikou.

Listopad 2009

Malá hádanka: Jedno víčko je o 33 let starší než to druhé. Které???

Asi měsíc jsem nechal barvu na kastli uzrát a pustil se do stříkání dutin. Utopil jsem v nich zhruba 5 litrů resistinu. Podběhy, blatníky a celý spodek dostal ještě několik vrstev vrchního nástřiku proti kamínkům a jiným nepřátelům. Znova následovala doba klidu a zrání.

Na skelet se nyní začaly montovat již připravené díly jako elektroinstalace, nádrž, plech pod ní, rozvod brzd a přední náprava. Nastrojili jsme předek - tedy čelo a blatníky. I přes to, že se lakovalo vše zvlášť, si díly sedly naprosto přesně a s pasováním nebyl žádný problém. Drobné komplikace nastaly u jednoho zadního blatníku, ale za to si můžu sám. Při pasování před lakem jsem nenamontoval protikusy zámků na blatníky a tím nezjistil jejich špatnou polohu proti zámkům na dveřích. Ale již je vše zdárně vyřešeno.

Následujících 14 dní jsme chystali a lepili veškeré čalounění. V podstatě vše je uděláno z původních dílů, posbíraných po vrakovištích a podobně. Ze žluťáka samotného se moc původního čalounění nedochovalo - zloději se na něm tenkrát značně vyřádili :-(. Nejdříve se vypnul strop, přilepily sloupky, usadila palubka, zadní plato, vylepil prostor pod a za zadními sedačkami a mohlo se zasklívat. Přinutit si sednout na místo novou, ale 20 let starou gumu nebylo nic lehkého, ale po správném natvarování hliníkových klínku se vše povedlo.

Malinko nešťastně jsem si připadal po celonočním leštění okrasných lišt na okapničky a následném zjištění že jsou o 2 cm kratší... Stane se :o) Podobně jsem na tom byl s vnějšími prahovými lištami - koupil jsem nové, ale bohužel obě byly levé .... Stane se :o)

Na auto jsme pověsili předem zgenerálkovanou převodovku s poloosami a za nedlouho přibyly i ramena, štíty, bubny a konečně i druhý pár kol. Provizorně třináctky vypůjčené z Borůvky.

Na ponku se chystal nový motor. Z původního zůstal jen blok, který jsme vyčistili a nechalli přerovnat. Do něj jsem usadil přebroušenou a sváženou kliku se setrvákem a vložky. Písty a ojnice jsem také srovnal na desitiny gramů a namontoval do motoru. Jenže opět přišla jedna neveselá chvíle. Otočil jsem s klikou a písty vylezly 2mm nad vložky - bylo vymalováno - klika je ze š120... Známý, co mi ji již přebroušenou prodával se seknul a dal mi omylem tu se zdvihem 72. Ke všemu na ní byl nálitek obroušený, tak nebylo poznat, jestli je tam plusko nebo slepice. Takže vše znovu - novou kliku, jinej setrvák, at nerozhazuji už sváženej komplet, novej přítlačák, přebrousit, vyvážit a znovu do motoru. Tentokrát už to sedí jak má. Konečně :-)

Na motor jsem přidělal nohu ventilátoru s vrtulí, zavřel ho víkem a dal na místo, kam patří. Hlava je momentálně na přebroušení a usazení tvrdých sedel.

Před a po

Průběžně jsme chystali dveře(zlaté erko, které má jen dvoje...) a poté je usadili na skelet. Jak je teď nové dveřní těsnění, jdou některé malinko tíž, ale to si snad sedne.

Mezi tím jsem přivezl z lakovný kapoty, ošetřil je opět resistinem a usadil na skelet. Když už byl motor v autě, uzavřel jsem prostor kolem něj zadním čelem a namontoval také nárazník.Už to začíná dostávat podobu auta :o)

Následovala hromada drobností, které přibyly na auto - světla, lišta zadního čela, štítky, spzky, zadní sedadla, přední nárazník atd.

Zkompletoval jsem palubku, zrenovoval stříbrné ozdobné lišty a hodil ji do auta. Uvnitř chybí už jen řidičovo sedadlo, volant, tachometr a stínítka. V nejbližších dnech by se to mělo dokončit, stejně jako zkompletování a oživení motoru.

A největší radost mám z hadic na brzdovou kapalinu. Dal jsem na radu z diskuse a nechal je vyrobit z EPDM materiálu. Jenže se nedělá opletený, natož ještě zeleně ... a tak jsem si je opletl sám :o)

Březen 2010

Na přelomu roku jsem Žluťákovi vyřídil veteránskou testaci a nechal změnit pojistku. Od letoška platíme krásných 135Kč na rok :-)

Jak se udělalo trošku slušné počasí, vyrazili jsme na technickou. Dopadlo to slušně - bez ztráty kytičky. Radost mi udělala geometrie náprav - i přes používání primitivních měřidel a pomůcek je nastavena přesně podle tabulek. Takže to jde i bez optiky a podobných vymožeností...

Olovnice na odklony a teleskop na sbíhavost

Za nedlouho se na silnicích obejvila nasolená břečka a tak se Žluťák ponořil do hlubokého zimního spánku.

V březnu se počasí už celkem umoudřilo a my opět vyjeli. Z počátku nás trápil stále se opakující problém s upalujícím se palcem v rozdělovači. Nejdřív jsem si říkal, že to byl asi vadný kousek, ale po třetím zlikvidovaném palci se má teorie začínala jevit, jako nepravděpodobná... Za vše mohlo přitom hodně zašroubované táhlo podtlakového ovládání rozdělovače, které nepříznivě natočilo základní desku a jiskra z palce přeskakovala daleko od kontaktů na víčku.

Najednou to jede úplně jinak :o)

Přede mnou je ještě výměna karburátoru - ač je tenhle nový, tak nejde nijak valně odspodu. Ať s ním dělám co chci, vždy si dole trochu cukne... myslím, že jsou špatně navrtané přechodové kanálky - no, uvidím jak se to bude chovat s jiným kouskem.

Prosinec 2009

Auto jsme přemístili do vytápěné garáže, aby se na něm dalo nadále dělat. Podle kontrolní stěny jsme seřídili světla a nasadili chromované rámečky. A protože se blíží zima, přezuli jsme na univerzály OR36 na 14 palcové disky:o)

Dodělali jsme poslední drobnosti v interiéru, jako montáž pásů Moravan Speciál, vyčistění přístrojovky, položení koberců a seřízení sedaček.

A počítat budeme pěkně od nuly

Z brusírny jsem dovezl hotovou hlavu, natřel ji, pro jistotu znovu zabrousil ventily a namontoval na motor. Nalil jsem olej, vodu a benzín a motor natočil. Z počátku se mu moc nechtělo, ale po pár minutách začal jít volněji a já se už pomalinku těšil, jak ho projedu. Ale jak se říká: Nechval dne před večerem...

...na víčku oleje se objevil bílý šlem, olej se zakalil a barvou připomínal spíše bílé kafe :-( Takže se nakonec nekonala žádná vytoužená projížďka, ale další nucená odstávka a následné rozebrání motoru. Viník byl ale zanedlouho nalezen a pracovalo se na jeho odstranění. Za vše mohl kaz v měděném těsnění pod vložkou na druhém válci.

Radost z nového motoru netrvala dlouho... Na poslední fotce jsou vidět bublinky vody mezi blokem a vložkou

Nakoupil jsem nové těsnící kroužky, pro jistotu předělal všechny 4 vložky, namontoval zpět hlavu, vanu a karburátor se sáním, naplnil motor novým olejem a znovu nastartoval. Tentokrát už je vše v pořádku, motor krásně maže, tlak máme 2 při volnoběhu a 4,5 v otáčkách. Při té příležitosti ještě jednou děkuji za konzultace Petrovi, Radkovi a Wancovi. Bez nich bych se v tom hrabal ještě o vánocích.

Opět se nám to točí!! Tlakoměr je namontován pouze dočasně.

Ještě ten den jsem Žluťáka projel, ujel celkem 15 km a narazil na nějaké drobnosti - vrzající pružina v bubnu, ručička tachometru drhne o ciferník, špatná svíčka 4.válce a přicpaný injektor). Většinu jsme ještě ten večer opravili.

Dneska jsme zajeli za vesnici udělat pár fotek pro testaci. V týdnu nás čeká také technická. A ve foťáku jsme objevil i 2 špionážní fotky pořízené po druhém, tentokrát už úspěšném natočení motoru :-)

Zde jsme o poznání spokojenější než před dvěma dny :-)

Všechny aktuality se objeví nahoře v článku.


Rubrika: Přestavby a renovace, Přečteno: 20233×, Komentářů: 113, Líbí se Autor: Myschak
Krása nesmírná !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Wwau
Noo,posli fotky jak rika Jarda R.Tady to muze trvat dlouho a zvedavost mi neda 🙂
Myšáku dej nějaký fotky na rajče nebo do jiné galerie🙂
uz sa neviem dockat ako to vypada 🙂 nech su uz tie fotky 🙂
Fakt pěkné,lak se poved. Žlutá je dobrá 😀
Tomo, nového je toho hodně, ale bohužel momentálně nejdou vkládat fotky 🙁


Zítra napíšu aspoň pár slovíček.
Ahoj,tak co je nove ? 🙂
pani to je nadhera !!! krasa nic ine sa na to neda povedat 🙂
Taky bych asi těm podběhum zbytečně neubližoval a užíval si té současné krásy, ale Tvoje věc. Každopádně je to mazec a krásná barva!!!
Hmm, hmm, aby těch kombinací ochran nebylo nějak privela...





Aby nakonec ten požitek z jízdy nepřipomínal něco jako je SEX s Prezervativem😀
Ach ti originalisti 🙂





Michale, ale epoxydový základ a tři vrstvy pastizolu pod barvou z výroby taky nebyly ... a kytované plechy nosníků motoru a plech pod palubkou ? O tom si mohly ty auta nechat z výroby akorát tak zdát 🙂)





Takže krásné žluťoučké, nádherně nastříkané podběhy jsou ten nejmenší prohřešek proti originalitě.





Ovšem nenech si do toho kecat od nikoho, tedy ani ode mně. To já jen tak aby řeč nestála a nerozdávali se tu jen samí tleskačové, jak to je pěkný 😉
Michale možná bych to taky nechal žluté, bude to hezoučké. Případně tedy něco šedého, ale černá tomu opticky ublíží. Když už to máš takhle krásně olakovaný...
Já vím Petře, jenže žlutý ty podběhy nikdy z výroby nebyly. Každopádně bych je chtěl dát do černý(nebo tmavě šedý). A něco měkkého proti kamínkům pod tu černou barvu by neuškodilo... No, ještě uvidíme 🙂
Eeeeehhh .... pardon, obráceně. Píšeš epoxydový základ a pak ve 3 vrstvách přelakovatelnou tlumící hmotu. I tak ale platí, co jsem napsal prve.
Michale, v textu píšeš, že jste skelet nastříkali ve 3 vrstvách ochrannou vrstvou a přes to nějaký přelakovatelný sajrajt. Když vezmu, že přes to všechno je navrchu ještě ta krásná žlutá barva, nechal bych podběhy, tak jak jsou.





Na plech se přes to nic nedostane a navíc půjdou krásně umývat 😉
Původní bílé čalounění mně zničili při krádeži. Tak jsem vše ušil z té hnědé koženky, co je vidět na fotkách(strop, palubku, zadní plato, sloupky, tapecy podběhů, apod). Teď jsem to všechno sundal a budu dělat nové v bílé barvě, jak bylo původně.
Mysháku myslím tuhle fotku: https://www.skoda110r.cz/article.php?aid=1003&olimage=28130. Koukal jsem ten samej matroš máš na i na přístrojovce a nejen naní.
Ahoj Myscháku,





Budu mít možná hloupej dotaz ale koukám na ty tví fotky ze stavu po opravě Žluťáska .Tedy myslím po opravě která byla provedena po scizení tvého stroje.Koukal jsem na ten strop s tý první rozsáhlejší opravy a hodně mě zajímá to jste si nechali někde dělat.Ten hnědej strop vypadá v tom autě fakt úžasně.To je nějaká koženka ?Takovej bych řekl až skoro kilí luxus.
Jo, když je lakýra machr, dá se udělat hezkej lak i v kůlně. Moje předchozí eRko, to fialový, co mám v článku na pár fotkách, taky bylo stříkaný home made a vlastně i Modrá, to je taky stodolovka. To dokonce stříkali údajně dle slov předchozího majitele v nějaký truhlářský dílně 😀
Samozřejmě Petře je to hlavně vo Lakírovi a o těch vzájemnej chemickej reakcích.
Ahoj Petře,





Tak stříkací box jsem v reálu opravdu viděl,neboť jeden čas a je to už hodně dávno jsem psal sem tam nějakej ten program pro KUKA WKRC32 což jsou průmyslový roboty který se mimo jiné používají i v Lakovně ve Škoda Auto.Tím svím komentářem jsem chtěl jenom říci to že například můj modrej závoďák kterej mi byl po celkové rekonstrukci scizen tak celolak měl stříkán v garáži.Kde když jsi vzpomenu na ty podmínky kde kolem vozu bylo cca 30CM.Kropily jsme podlahu vodou i stěny. Kde i světla bylo pomálu. A ten metalickej lak taky vyšel hodně slušně.Takže chci tím říci že když vydím například ty Myschákovi podmínky v jakejch se například ten lak rodí jenom tiše závidím🙂
Petře, nevím, jestli jsi někdy viděl stříkací box ve skutečnosti, ale kvalita laku není závislá na tom, že je v něm hodně světla 🙂)





Ve své podstatě bude kvalita laku závislá vždy na samotném lakýrovi. Další faktory budou použité náčiní ( pistole, zdroj stlačeného vzduchu, materiály použité při lakování a přípravě pod lak ) pracovní postupy atd. A to, že se to stříká v boxu je jedno z posledních plusů, kde výrazné zlepšení podmínek představuje to, že v boxu je zajištěna perfektní čistota vzduchu a účinná ventilace, která odstraňuje barvu rozprášenou v okolí stříkaného auta. Proč myslíš, že jsou okolo auta všude ty rošty ? Právě pod nimi jsou nádechy velmi účinné ventilace, kudy je nasáván vzduch z boxu a nový je přiváděn přes kvalitní filtry většinou shora boxu.





A ještě k tomu světlu. Přemíra jeho intenzity může výslednou kvalitu laku klidně zhoršit.
No faktem je že ten stříkací box vypadá fakt luxusně.Je vidět stý fotky že je tam hodně světla. Muselo při tom stříkání být na to velmi dobře vidět.No a ten lak podle toho asi taky vypadá🙂
Tohle pomeranč ? Ani náhodou !!!!!!! Na pomeranč bych mu to musel stříkat já -o).
Ahoj Myschaku,





Když mi Lukáš stříkal na superstroji ten opravovanej bok tak jsem si nechal namíchat barvu přesně podle původního odstínu.Takzvaně šel jsem na to vědecky ve snaze aby to nebylo fakt poznat.Stříkali jsme to PPG a stejně když to potom uschlo tak ten odstín vyšel úplně jinak. Nepřiblížil jsem se tomu ani vzdáleně.Vono taky závisí na plniči a na dalších činidlech.Jinak Lak vypadá moc hezky na žluťákovi.Doufám že si se MyScháku pokusil o dobovej pomeranč🙂
To je naprosto normální... Na kile mám původní barvu z roku 1969 a po sundání pirely z rámu dveří jsem se původnímu odstínu přiblížil velice vzdáleně až po důkladném rozleštění laku. Bez rozleštění to byl úplně jiný odstín...





Je to dáno tím, jak lak působením počasí (slunce, vítr, voda...) stárne...
Tomo: Bydlím asi 15 km jižně od Brna.





Barva stála cca 1500 Kč za litr + tužidlo. Zatím na skelet a obě čela padly skoro 3 litry. Blatníky a dveře bych měl mít hotové v pátek.





Jj, máš pravdu. Pod tím těsněním nebo i pod palubovkou byla původní barva. Ale přijde mi, jako kdyby stářím zoxidovala a chytla takovej jinej odstín, a jakoby trochu ztmavla. Pak se na autě asi v roce 1988 objevila o něco světlejší žlutá a těsně před a po krádeži jsem dal na auto "jarní žlutou". A letos teda opět původní Bronzovou žlutou 🙂
To musíš říct že máš hoby traktor😀
K tomu akrylátu, u nás se ještě normálně prodává, ale pouze jako barva pro hobby, takže prej když člověk přijde a řekne, že to chce na auto, tak mu to neprodají, když řekne, že na traktor, tak taky ne...ale plot je v pořádku 🙂
Myschak: pozeral som si taraz fotky ... kde je auto dotlcene ... vidim tam svetlejsiu farbu a potom na stlpikoch a na okrajoch kde maju byt skla skor kde ma byt guma-tesnenie na sklo na zadku, tak tam je tmavsia farba ... neviem ci sa mi to len nezda ... bolo auti striekane na novo dakedy ? cital som si aj text ale asi som to bud nenasiel alebo prehliadol ...
Myschak : budem cakat ako to bude vypadat na dennom svetle ...som zvedavy ako to bude vypadat 🙂 ono je to i rozne,ked kuknes z ineho uhla,tak ta farba je bud svetlejsia alebo tmavsia alebo ako svieti slnko ... 🙂 kolko stala farba a namiesanie toho spravneho otiena ??? 🙂raz ked budem mat kilko, chcel by som ho dat do nasej bronzovej zlti co sme mali na nasom ŽLŤOVI ... 🙂


P:S odkial si ? 🙂
Asi dá, když to mám na autě 🙂





Hodně se přechází na bázi vody u metalíz. U normálních laků se ještě akrylát prý dá normálně sehnat.





Žádný vodovky bych si na skelet dát nenechal 🙂
Noo,je to mooc pekna barva,ale to se da jeste sehnat a hlavne se smi strikat akrylat?
No to bude krááása 😉
Jinak ta barva na té jedné fotce vypadá o dost světlejší než ve skutečnosti. Včera jsem to viděl i na denním světle a je to tmavší. Během dne dodám ještě nějaký obrázky 🙂
Sám lakýra říkal, že tam možná nějaká drobná odchylka bude. Že je to dáno i druhem barvy. Ve výrobě se dávala na auto vypalovačka a teď se to lakovalo akrylátem.





Jinak k té opravě po krádeži - je jasný, že když budu koukat na peníze, tak se to nemůže vyplatit. Mohl jsem tehdy koupit slušnou stovku za 5 tisíc a jezdit dál, ale šlo o to, zachtánit Žluťáska. A naštěstí se povedlo 🙂
Tomo: Lakýrovi sem řekl, že bych chtěl bronzovou žlutou. Sám okamžitě dodal, že má číslo 2166. Pamatuje si téměř všechny odstíny barev všech škodovek co zažil. A nechal ji namíchat podle toho čísla.





Oproti zbytku původní barvy pod palubkou mi přijde o malinko světlejší, ale těžko porovnávat, protože vedle sebe sem je neviděl. Stará barva je všude zalakovaná. Ale mám doma původní dvířka od nádrže, tak to dneska porovnám.
klobuk dole, ono je to asi niekedy tazke davat dokopy ponicene auto ked sa za cenu materialu daju zohnat stodolovky v dobrom stave ale srdcu a niekedy aj rukam nerozkazes. Drzim prst
Inak chvalim !!! a moc !!! nieco taketo som este nevidel ... ukradnu auto,najdes ho kupis zo srotaka ... a davas do kopi ... ako pise EMINEM rodinne striebro ... 🙂 hm,skoda ze \\\\\\\\\\"moj\\\\\\\\\\" zlto sa toho nedozil ... by bolo tretie auto co poznam zeby takto pekne skoncilo ... 🙂
AKo sa ti podarilo dat spat spravny otien ? 🙂 podaril sa na 100% ci je tam mensia odchylka ?
To je něco, tak troškičku jako u nás, auto je rodinným stříbrem. Někomu ho ukradnou, někomu ho vytopí, ale dá se do kupy a jezdí se dál.Moc držím palce ať zase holka dělá radost!
Díky Pů, už opravdu věřím tomu, že to jednou dám dokupy 🙂





U mě je to trochu jinak. Já si na auto velký nároky dělat nemůžu, protože je pořád dědovo - a už vykládá, jak se těší, až s ním bude zase jezdit na pole 🙂))
😀DD
Jo ale muj děda už neměl moc dobrou paměť tak nevěděl že neni jeho a nechtěl mi ho pak moc pučovat protože se o něj bál 😉 tak bacha 🙂
Noo mooc pěkný celkem čumim co se v domácích podmínkách dá všechno dělat kromě výměny oleje 🙂. On ten tvůj děda asi nebude obyčejný děda-důchodce ale ostrej chlapík od fochu, ne?


To deja vu je dobrá věc já složil svoje erko eště těsně než děda umřel a udělal ho co to šlo podobný tomu co měl děda a na dědovi bylo hodně znát že pěkně ožil když měl zase erko 🙂. Tak přeju ať se to povede.


Honza
Martine, toho, co to ukradl, potkávám celkem často ve vlaku... Dle soudu mám i nárok na určitou částku, ale když bys ho viděl, bylo by ti jasné, že si na něm nemám co vzít 🙁





Jinak děda je opravdu rád, že se na autě teď dělá a bude opět vypadat jako kdysi (teda doufám že tak bude vypadat...). A babička? No, ta trochu nadává, že vrážíme peníze do starých vraků, ale stejně je ráda, že se o žluťasa staráme 🙂
Myschak: je to paráda. Klobúk dolu. Starí rodičia musia byť hrdý na takého vnuka 🙂


A toho čo auto ukradol a odniesol na šrotovisko by som nechal ihned obesiť a dal zožrať levom.
Láďo, právě to "déja vu" mě žene vpřed. Děda i babička se na to těší, že se bude opakovat situace z roku 1976, kdy si tohle auto přivezli... A já aspoň poznám, jaké to je, si přivézt novou žlutou škodu 110L 🙂
Super prácička. S dědou jste ohrmě šikovní. Tak ať se vám nadále dílo daří 🙂