Svařování litiny

tommy: Myslím tím klasický usměrňovač jako je třeba UTA.

Jo možné to je! Asi je důležité to prostě ,,nepřejet´´ jak normální svár, ale postupným bodováním vyplnit celý profil sváru.

Takže moje zkušenosti se svařováním litiny : potřeboval jsem svařit zlomenou nohu od historických kamen. Po vybroušení do "V" jak píše Mojek, jsem vařil COčkem tak, že jsem bodoval a postupně body sléval,


až se svár slil, co se ve "V"čku nevyplnilo jsem převařil stejným způsobem až se "V"čko vyplnilo. (žádné zaklepávání neproběhlo) Potom


jsem svár z jedné strany vybrousil na požadovaný vzhled flexou (skládaný smirkový kotouč), z druhé strany jsem svár nebrousil protože jsem se tam ničím nedostal a navíc to není pohledová strana.


Nohou jsem několikrát uhodil o ponk a vydržela.


Stejným způsobem jsem vyvařil prasklá dvířka těch samých kamen a přesto, že mi někteří tvrdili, že COčkem litinu nesvařím, mě se to podařilo.

Tento postup uvádím z důvodu toho, že se nedomnívám, že by někdo chtěl rozebírat motor. Svářečku jsem míval obyč. trafo, taková ta placatá věc v oranžovém plastovém obalu na 220 i na 380, nahoře regulační přepínač - na jednu stranu 220 několik stupňů, na druhou stranu 380 a taky několik stupňů nastavení. Důležitý doplněk byl usměrňovač z MEZ Brumov. Tato sestava byla značně těžká a nepohodlná, ale sváry to dělalo luxusní.

Přispěji taky svou troškou do mlýna.


Litina lze poměrně snadno svařit, ale:


-musí to být čistá litina a ne slitina a důležité je taky procento uhlíku


-musí mít alespoň pokojovou teplotu a po svaření je nutné zabránit prudkému ochlazení(garáž 20oCelsia je dostačující) a ten průvan je skutečně nebezpečný


-musí být perfektně očištěná


-musíš mít solidní svářečku, stačí trafo, ale kvalitní


-musí svařovat zběhlý svářeč


Postup:


pokud následujícím řádkům nerozumíš, vůbec to svařovat nezkoušej...


precizně očištěné díly s vybroušeným V nebo X přiložíš k sobě s patřičnou mezírkou pro správný průvar. Pokud se jedná o nějaký výstupek či růžek bude to jednodušší. Svařované místo musí být hodně přístupné. Elektrody jsou opravdu nikelitové (nikl=Ni) a mají označení žlutou barvou. Správně vysušené elektrody bez koroze jsou samozřejmostí. Vlastní sváření musí proběhnout tak, že uděláš bod(heft)asi 4-6mm v průměru a ihned zahodíš kleště, uchopíš kladívečko a ťukáš a ťukáš (svár se deformuje a ,,zaťukává´´) a ťukáš... raději víc než míň. Tento svářečsko-kovářský postup je důležitý, protože při něm dochází ke zhušťování krystalické mřížky a zmenšování krystalů uhlíku. Svár-bod musíš provést napoprvé a nesmíš ho příliš prohřát, jinak to praskne hned vedle sváru. Po schládnutí sváru místo opravdu důkladně očistíš od strusky ocelovým kartáčem(kartáčkem) případně ocel. jehlou a důlčíkem s kladívkem. Pak najdeš kleště a pokračuješ na jiném místě, třeba z druhé strany, avšak vždy pokud možno alespoň 2cm od místa předchozího. Počítej s tím, že to asi 20x ulomíš, ale to nic - očistit, obrousit a znova! Z uvedeného postupu vyplývá, že pokud nejsi opravdu zdatný svářeč, vyplatí se nějakého si sehnat a dělat mu asistenta. Je to opravdu strašně otravný postup, ale doma nic lepšího nevykoumáš. Trvá to strašně dlouho a svár se nemusí podařit. Mě se jich povedlo tak 85%. Vařil jsem tak různé věci, od olámaného roštu před americká kamna, přes prasklý článek kotle (asi tak stádo kotlů VSB4 z Bohumína) až po prasklý blok ZETOR SUPER. Co svařit nešlo nikdy, byly věci přímo z ohniště, pro vysoký obsah uhlíku přejatého z ohně. Pokud je v místě sváru pecka(vada odlitku) nepomůže ani svěcená. Pokud tě to neodradilo a vyzkoušíš to, dej vědět jak to dopadlo. Hodně zdaru!!!

Fen: muzu se zeptat, co je teda svarovani elektrikou, kdyz to neni trafo?

Hups. 🙂))

šmarjá chlapi, jeden má centYmetr, hruhý prasklYnu. Ja viem, boli vianoce... 🙂

Nejlepší je to dělat TIGem, nebo pak elektrikou, ale ne trafem. Co se týče svařování tak to není nijak složité, ale celkem pracné je to ostatní. Litina se musí při svařování předehřít na cca 300°C a na této teplotě ji i nadále udružovat. Po svařování se musí nechat pomalinku s chládnout buď v troubě a nebo třeba i v popeli. Vhodné je i místo svařování ještě za tepla vytemovat. Jinak je dobré dávat pozor i na třeba maličkost jako je průvan, protože i ten dokáže způsobyt prasklynu.

uz davno sme davali varit parozie , varil to plamenom mosadzou a nechal chladnut v popole

těch elektrod na litinu mám několik celých balíků naprosto nevyužité, na pokus několik ks věnuji (říkalo se jim nikelitky). Jinak profi svařování litiny je pomocí nějakého prášku na bázi niklu (vím jen z doslechu) celý kus se musí dát do pece rozžhavit a pak se tam nějakou speciální pistolí nastříká materiál a zase se to musí nechat pozvolna chládnout v peci. Tak jsem to slyšel a centymetr stál údalně 2000kč. Víc jsem se o to nezajímal

existuji elektrody na trafo, poradi ti v prodejne svar. materialu, ale varuji jsou pekelne drahe

Někde jsem zaslechl že existují i nějaká lepidla... Ale možná kecám.

existujou na to elektrody, ale je jich více druhů. Záleží přesně na složení litiny, alespoň co jsem slyšel. Každopádně já jezdil leta se svařeným litinovým výfukovým potrubím (nevařil jsem to já). Ohlídní se v okolí po nějaké firmě.

U našeho malotraktůrku se ulomil kousek litinového bloku motoru, a tak bych se chtěl zeptat, jestli někdo neví jak a čím se dá litina nejlépe svařit. Vím že litina je špatně svařitelná, ale v dnešní době už jde vařit snad všechno... Pokud by někdo věděl, tak díky moc!