Do úvahy přicházejí taky aminoplasty (Močovino-formaldehydové pryskyřice) nebo galalith... Zajímavé, je že v 50.-60. letech se z toho dělalo kde co, třeba knoflíky k rádiím, ale ani sběratelé těch rádií to ve své diskuzi úspěšně nevyřešili... Všichni se jen shodují, že se jedná o termoset lisovaný do formy...
Přiznám se, že polypropylen bych úplně v autě z roku 1960 nečekal... Byl to jen takový dojem, ale poté co jsem našel toto:
Polypropylen je jedním z nejmladších plastů. Jeho výroba byla zvládnuta teprve v 50. letech minulého století (1954 - polymerace s použitím katalyzátorů Ziegler – Natta). Počátkem 80. let vykázala výroba PP obrovský nárůst. Postupně pak dosáhla srovnatelných objemů s ostatními standardními plasty.
...tak jsem si skoro jist. Obávám se že vzhledem k době vzniku půjde o nějaké fenoplasty (jako byl třeba bakelit).
Mimochodem pokud by jste někdo sháněli repliky tak zkuste http://www.pb-veteran.cz/ dělají to jako odlitek z nějakého epoxidu.
plasty obecně po umytí ošetřuji silikonovým olejem (nerozežírá gumu a plasty). V případě plastů na motorkách, např. blatníky můžou po zkroucení vykazovat bílá místa (v místě ohybu), ta zmizí lehkým zahřátím pomocí horkovzdušné pistole. V případě pošrábání a celkové zešeslost se plast leští vodním smirkem 600 (800).
Plasty obecně degradují především díky UV záření (křehnutí, žloutnutí, koroze - rozpadání). Bílej prášek může být vyloučený talek, který se do Polypropylenu přidává pro zlepšení mech. vlastností a i technologických vlastností. Časem sed okáže ze struktury uvolnit. Já si od toho pomáhám napajcováním nějakejma hadříčkama na plasty, příp, nějakou flaštičkou s pajcovadlem.
o víkendu jsem se věnoval údržbě autoparku a jsem lehce zmaten a dezorientován z výskytu bílého bordýlku na plastových prvcích ovládání na Škodě Octavia Super (1960). Plastové díly mají nažloutlou barvu a jsou pokryty čímsi, co vypadá jako výkvět nějaké soli nebo plíseň... Tušíte někdo co to způsobuje a jak si od toho odpomoci...???
21. duben 2015