Gotrekova Olejovka

ŘÍJEN 2004

Bylo nebylo, kde se vzala tu se vzala, objevila se na podzim 2004 ve vesnici kde máme chalupu litrovka naprodej... Stanley jí znalecky okouknul, a rozhodili jsme sítě jestli jí někdo nechce... Nikdo nechtěl, a tak mi nezbylo než rozbít prasátko a rozšířit svůj autopark ;O)

Temná noc předemnou, temná noc za mnou

Jak z fotek vidno, jedná se o litrovku modelového roku '66 s panoramatickým oknem, prolisem ve střeše a starým provedením zadních mřížek. Pouze na předním čele chybí chromový ovál, který někdo z původních majitelů nahradil třídílnou plastovou lištou. Skelet není prohnilý, jen na pár místech začíná lehce obrezávat, ale nic tragického. Interiér doznal také nějakých překopávek, jako teploměr ze Š120 uprostřed palubky jako náhrada za nefungující kapalinový v přístrojovce, dodělaný spínač zadní mlhovky a několik dalších drobností. Na pár místech je odtržený tapecírunk... Do budoucna bych chtěl vrátit litrovku do originálu, pokud nepodlehnu Satandovým svodům udělat z ní závodní speciál.

Asi dva dny poté co jsem litrovku koupil jsem se s ní vydal přes Pardubice a Svitavy do Brna a poté přes Jihlavu zpět na chalupu... suma sumárum 680km. Jen oleje to papalo více než zdrávo a tak dostala litrovka přezdívku "Olejovka".

A protože jsem Olejovku kupoval v říjnu, než jsem stačil říct "borůvkovej koláč" přihnala se zima, a zajisté si vzpomínáte, že sněhem na nás nešetřila. Zimní chemlonové pneumatiky značky Barum můžu vřele doporučit každému komu chybí za volantem troška vzrušení. Nad 85km/h se jízda s nimi stává adrenalinovým sportem. Co se týká průjezdnosti nemůžu proti nim říct slovo, nerozházel je ani ujetý sníh na pouze pluhované silnici Volduchy-Březina (doplněno značným stoupáním), ani 15cm závěje na zmrzlém dvoře naší chalupy.

zimní radovánky na chemlonu

Jen ten motor... A tak jsem stále častěji pokukoval po "Lichoběžníkovi". Že netušíte kdo nebo co to je? Lichoběžník je Škoda 136, ve které jdou občas řadit jen liché kvalty ;O) Krom toho odhlášená, bez papírů, koupená jen kvůli motoru a převodovce... Takže Lichoběžník do garáže, motor na podlahu, Lichoběžníka vytlačit na mráz (díky Satando), Litrovka do garáže, motor do kouta a hup tam s tím osmikanálem ;O) Zní to jednoduše? Není... Satanda může poreferovat jak jsem u toho šedivěl 8O) Zvlášť proto že jsou změny provedeny tak aby mohlo být vše navráceno do původního stavu.

připravená 136ka vzadu a vyndanej motor z litru před vytažením

upravená sahara

Ovšem za výsledné poježděníčko ty bezesné noci stály, motor 136 ve spojení s převodovkou se stálým převodem 4,44 je "sekec mazec". Zvláště poté co Olejovka dostala funglové pneu značky Michelin v rozměru 175/70/R13. Nejvíce mě baví nechápavé pohledy majitelů Fóbií a srovnatelných přesouvadel, které do prudčích kopců litrovka bez problémů nechává za sebou.

První delší cesta vedla opět do Brna (jako obvykle horem). Cestou spátky jsem byl ukecán nejmenovanou kamarádkou Tadeáškou abych se zastavil na srazu v Týništi a dělal jí doprovod po cestě do Prahy, kterou hodlala absolvovat na čerstvě zakoupeném motocyklu. Vyrazil jsem tedy v pátek v podvečer z Brna, těsně za ním nabral dvě stopařky a jsa dobrák od kosti udělal jsem si dokonce zajížďku z hlavního tahu na Svitavy abych ty dvě odvezl až do vesnice kam mířily. Opět se potvrdilo že každé dobro musí být po zásluze potrestáno... Asi po 10km, těsně před Letovicemi, v autě zasmrdělo cosi spáleného, rozsvítilo se dobíjení a auto zastavilo... Po krátké obhlídce bylo jasno... Vysypaná ložiska v alternátoru... Jedno z prvních aut na které jsem mávl mi zastavilo, vystoupil pán v kvádru jedoucí s manželkou z koncertu vážné hudby a aniž by jen na vteřinu zaváhal, nejenže mě odtáhl do Letovic, ale objel se mnou i servisy o kterých tam věděl. Bohužel bezúspěšně. Vybavil mě tedy telefoními čísly na servisy v okolí a zanechal mě na místní benzínce. Né moc často potkávám takle ochotné lidi, když jsem mu děkoval, prohodil jen, že zítra může na té krajnici stopovat on... Večer už se mi nepodařilo nic vyřešit, lidi byli nevrlý a nad slovem Škodovka ohrnovali nos. Jedná se totiž o oblast s lokálním přemnožením západoevropských vraků. Jediný kdo byl ochoten mi vyjít vstříc byl majitel místních autodílů, který mi slíbil, že když se mi podaří rozebrat altík tak kvůli mě v sobotu otevře a prodá mi nová ložiska. Když se nic nedařilo, tak jsem aspoň vyndal alternátor, ale rozebrat nešel. Tak jsem si dal na benzínce kafe, a šel spát. Ještě že má Olejovka lůžkovou úpravu. Ráno otevřel servis, ale majitel nejevil moc ochoty mi pomoct. Hned vedle sice byla opravna elektro, ale vypadalo to že neotevře. Mimochodem uvnitř stála "Bílá krysa". Vydal jsem se směrem do města (jestli se tak Letovicím dá říkat ;O))) a hnedle první barák se ukázal být dobře maskovanou soukromou autoopravnou. Kluci co tam dělali se sice netvářili moc ochotně, ale nakonec se jeden s výrazem mučedníka vydal za kůlnu a po chvilce přinesl ošuntělý alternátor. Chtěl za něj třista, tak jsem mu dal přednášku o studentské slevě a 200,- Altík jsem namontoval a vyrazil. Cesta do Týniště uběhla poklidně, a stejně tak i cesta s Tad zpět do Prahy.

Poté jsem vyrazil na chalupu a na oblíbeném přejezdu Volduchy-Březina, hle Olejovka nebrzdí. Dojel jsem to na kvalty a ručku. Na vinně bylo vyteklé prasátko na levém předním bubnu. Když už jsem to měnil, vyměnil jsem všechny prasátka a pakny. Hnedle to líp brzdí ;O)

zvláštní že to nebrzdilo ;O)

Od té doby sloužila litrovka k mé spokojenosti a zdravé jádro těchto stránek mělo tu čest jí poznat při mé neplánované návštěvě srazu v Poděbradech. (CAIMANovi dík za nesoutěžní číslo 666). Kdo chtěl se i projel, a výsledné hodnocení by se dalo shrnout na "Ty vole to je maskovaný závodní auto ;O)". Dále se mi dostalo doporučení zakonzervovat ošuntělý design, tedy jak se někdo trefně vyjádřil "Used Design" ;O)))

SRPEN 2005

Ale protože Gotrek je trouba (ano přátelé sypu si popel na svou vlasatou hlavu), přišla další pohroma... Jedu si takhle na chalupu, mastím to po dálnici 125km/h, ostatní řidiči nechápavě koukají... doposavaď vše v pořádku... sjíždím z dálnice řadím za tři... divné zvuky... dvojka nesynchronizuje... čtyřka v pořádku... svítí dobíjení, a zhasíná jen při velmi vysokých otáčkách... posledních cca 20km jsem nějak dojel, ale bylo to divoký. Druhý den jsem musel ještě někam zajet. Při rozjíždění se z převodovky ozývaly zvuky které tipuji na zadřená ložiska, auto se rozjíždělo trhaně a jakoby přes odpor, při jízdě náhodně silně hlučelo. Jen čtyřka byla stále OK. Když jsem se z oné cesty vrátil, stala se podivná věc. Když jsem zastavil před vraty Olejovka chcípla. Vzhledem k dispozici chalupy jsem nastartoval z kopce na zpátečku a při veškerém dalším popojíždění bylo s kvalty opět vše v nejlepším pořádku.

ZÁŘÍ 2005

Vzhledem k vykopané podlaze garáže musela Olejovka počkat, ale hnedle po vybetonování a ustavení hydraulického heveru mazala do garáže a jal jsem se z ní vyndavat celý agregát. Vypustil jsem olej z převodovky a bylo jasno. V převodovce a diferenciálu bylo 3dc oleje. Jak jsem starej, tak jsem ... (vnímavý čtenář snadno doplní).

Po vyndání agregátu jsem zjistil že namontování motoru bez "poklepové" úpravy příčky nebylo nejšťastnější, neb termostat dře o příčku. Takže přijde ke slovu kladivo. Už mám i jinou převodovku, opět z mým oblíbeným převodem 4,44.

podřená příčka a vyndaný agregát

pohled do diferenciálu pro milovníky technické fotografie

25.9.2005

Navštívil jsem človíčka co nabízel věci na litra a za 2000Kč jsem si přivezl hromadu věcí, například nová zadní světla, přední čelo s chromovanými lištami a tak dále viz. fotečky ;O) Bude se inovovat!

nové díly pěkně pohromadě

ŘÍJEN 2005

...aneb Klatovy na krku...a já nestíhám

Vzhledem k blížícím se Klatovům jsem se urychleně pustil do převodovky. Již od mala jsem byl zvídavý chlapec, a tak jsem neodolal příležitosti nahlédnout dovnitř a spatřit na vlastí oči trpaslíčky kteří se tam shovávají... Neviděl jsem nic, asi se schovali za ty roztomilá ozubená kolečka ;O) No ale alespoň jsem se přesvědčil že jsou tam všechna kolečka co ta mají být, a kupodivu ani zoubky jim nechyběly. Při té příležitosti jsem převodovku vyčistil a přetěsnil vysokoteplotním silikonem.

FOTKY BUDOU JEN CO JE NAJDU

Pak šla převodovka zase do litru a aby jí neškrundalo v útrobách, byla nakrmena poctivou porcí oleje TRANS-90. A pak došlo na motůrek... Poté co jsem ho nacpal do Olejovky, využil jsem návštěvy sehrané dvojice odborníků Stanley-Medvěd aby se pokusili seřídit karburátor. Medvěd se do toho pustil s vervou, ale jeho snažení skončilo konstatováním "někde ti to saje vzduch". Krom toho byl zvuk motoru stále jakýsi podivný a cvičené ucho Stanleyho disponujícího absolutním sluchem trpělo... Důvod se našel a byl vskutku zajímavý: Odtrh rozdělovače byl tak malý, že při zážehu na zadních dvou válcích jiskra skákala mezi kontakty rozdělovače né na svíčce. Motor pak běžel na dva válce, což zvládal překvapivě dobře. Důsledkem celého zkoumání bylo zjištění že nezbude než seřídit vše. Před seřízením byly naměřeny tyto hodnoty:

Odtrh rozdělovače 0,05mm

Předstih rozdělovače 15°

Ventilová vůle 0,45mm

A s těmito hodnotami prosím motor jezdil, a to velice dobře, což může potvrdit kdokoliv kdo se na HG-2005 svezl. Seřídil jsem tedy motor na doporučené hodnoty, vyndal karburátor, vyčistil ho, vrátil a utěsnil, a hlavně, objevil zdroj falešného vzduchu. potvůrka plastová zátečka kterou jsem uzavřel sání v místě určeném pro podtlak posilovče nevydržela podtlak stáda klokanů a procucla se (implodovala...? ;O))) ) dovnitř... Damned... a přitom byla tak krásně tuzingově žlutá... Už je tam místo ní šroub ;O) A světe div se, najedou šel karburátor bez větších problémů seřídit 8O) Jenže, jenže... nějak to teď nejede...

Než jsem dokončil všechny tyto drobnůstky, někdo zaklepal na dveře, kouknu, a oni Klatovy. Ještě se mi povedlo na rychlo pozvat všechny kdo měli čas k sobě na chalupu na čtvrteční večer za účelem pojídání mrtvých zvířátek, a pak už to bylo tady... Ve čtvrtek jsem vyrazil s Tadeáškou a Lucinkou směr vyhlášené klimatické lázně Všenice. Spoždění bylo v normě (asi 7 hodin), a cesta nám příjemně ubíhala. KDB byl již na místě a krátil si čekání na nás spánkem v autě... Dále pak dorazila samá lepší společnost kterou nebudu jmenovat neb bych stejně na někoho zapoměl ;O) Zatímco jsme připravovali mrtvá zvířátka na kremaci (dík za pomoc Tad ;O), předvádělo duo KDB-Stanley veselou scénku na téma "To Terezčino okno musí jít nasklít líp" ;O) Obecně se večer vcelku povedl, jen mě začala zachvacovat nervozita co se zase vysype, na co jsem zas zapoměl atd...zůčastněným kteří to na mně pozorovali se omlouvám. Pozdě večer se všichni rozjeli k domovu aby se vyspali na velký Pátek...

A bylo to tu, vstal jsem dříve než sluníčko a ta pakáž co věčně řve na stromech, dodělal přídavné světlomety, zbalil do tisícovky gril (asi týden každý kdo si čichl myslel že jezdím na dřevěné uhlí), spousty vercajku (kdekdo se tomu směje a kdekdo si chodí půjčovat), a vyrazili jsme. Společnost mi dělala Lucinka se svým Sluníčkem. Sraz s ostatními byl domluven na začátku odočky na Klatovy.

Veselý začátek předznamenal průběh věcí dalších... Když jsem si vybral č.13, netušil jsem co mě čeká...

Cca 3km za Všenicemi vařím. Příčina: po všech pracích na motoru zůstalo otevřené vypouštění topení, které však bylo zjevně zanesené bordelem, a tak voda vydržela dokud nestoupl tlak v systému...

Ejpovice... mám okno kudy na obchvat Plzně, dvakrát se otáčíme a nakonec se musím zeptat místních (Promiň Lucinko, promiň Sluníčko)

Odbočka na konci obchvatu... odbočuji o jednu dřív a zjišťuji to až u cedule Plzeň, takže otáčíme a mažeme zpět (Promiň Lucinko, promiň Sluníčko)

Se spožděním dorážíme na místo srazu, a vítáme se s ostatními. Tou dobou už tuším že litr nejezdí jak by jezdit měl... Dorážíme do Běšin, fasuju krásnou třináctku a přejíždíme k chatkám. Zatímco většina se odebírá na jízdy zručnosti a jiné radovánky, já se pouštím do tahání instalace pro přídavné reflektory, neboť samotná světla 1000MB mě svým výkonem úplně neuspokojují a rád bych na nočním orienťáku viděl. Zjišťuju že nějaký věci zůstaly asi v garáži (díky za fastony RST). Nakonec stihne ještě prasknout žárovka v jednom reflektoru a tak musím pro jinou... a ejhle jsou tu sprinty...

Sprinty - největší trauma Běšin...původně jsem se na ně těšil... kombinace 136ky a převodu 4,44 je na tohle myslím báječná... ale nejelo to a nejelo... Kdekdo mi stihl ukázat záda, Stanley dokonce dvakrát... z řad diváků se šířili motivační připomínky jako "co sem s tím krámem olezlým leze" no prostě utrpení... a výsledky? Špatné... pro bližší představu jsem pořadí převedl na jakýsi rating od 0-100% :

sprint: ve skupině N2 26/28 (7,1%), absolutně 59/72 (18%)

Noční orienťák - aspoň nějaká legrace...Na noční orienťák jsem se dohodl s Medvědem, a musím říct že to bylo super. Jako předehru jsme absolvovali průjezd STK, bez ztráty kytičky. Pobavil mě rozhovor mezi techniky z nichž jeden koukal do papírů a jeden na motor: "to je N1? ne ty vole... Favorit" ;O) No a pak už hurá na trať. Medvěd byl skvělý navigátor a přesto že si zapoměl brýle na čtení, dokázal i hrášek přebírat (Díky Medvěde). Na jedné silničce přes les jsme mazali co to dalo (ono to moc nedalo, asi 80, ale stačilo to ;O) a najednou někdo proti nám. Poznal jsem jen že je to Felda, těsně jsme se tam minuli, a jak jsme se tak míjeli, koukám že to má na boku něco napsáno... tiskacíma písmenkama... velkejma... vnímavý divák snadno nahlédne že to byl vůz našich vážených strážců zákona... A protože se jim litr zřejmě líbil a chtěli mi ho pochválit, začli se za náma otáčet... sice nás dohonili, ala až když jsme na parkovišti přebírali brambory, a litr chladnul v temném koutě parkoviště.

Kde je chyba aneb proč ty klokani netáhnou...jak již bylo řečeno, Olejovka nepodávala obvyklé výkony... při troše snahy se z ní dala vydolovat rychlost nad 100km, ale motor vůbec netáhnul... Nevěděl jsem si rady a tak jsem požádal nejpovolanější osobu která byla po ruce, tedy Schwejka. Tímto mu děkuju zaprvé za to že si urval chvilku přesto že měl svých starostí dost, a za druhé že mě nezabil když se zjistilo o co jde... Schwejk se zadíval do motoru, požádal mě ať šlápnu na plyn, pak si mě zavolal ať se jdu podívat, a ejhle... při sešlápnutí plynu se otevřela první komora asi o třetinu a pak nic... čím že to bylo? V litru je originál plechový pedál, který jak se ukázalo byl těsně nad osičkou prasklý a držel jen na prolisech pro zpevnění... Oprava se uskutečnila v místním servise za 25Kč... výsledek? Hnedle to jelo o 1000% lépe i když nutno říct že to pořád není to co to bývalo ;O)

Závod o pohár Škodateamujsem absolvoval s Výskou coby navigátorem... Jediným problémem bylo sehnat helmu na jeho velikou hlavu ;O) Kdybych řídil stejně dobře jako Výska navigoval tak by jsme dopadli ještě lépe, ale ani tak to nebylo zlé:

celkově: ve skupině N2 16/25 (36%), absolutně38/70 (45,7%)

RZ1: ve skupině N2 21/32 (34,4%), absolutně 46/76 (39,5%)

RZ2: ve skupině N2 18/30 (40%), absolutně 40/74 (45,9%)

RZ3: ve skupině N2 27/30 (10%), absolutně 55/72 (23,6%)

A tak skončila účast Olejovky na Klatovech...Teď zas poctivě slouží k popojíždění a přesunování v okolí Plzně (zejména ke Stanleymu na skleničku) a těší se na jarní Klatovy že si snad napraví reputaci... Neboť ty podzimní byly vlastně jedny velké nervy, a lavina problémů která se utrhla kolapsem převodovky... Omlouvám se všem kterých se mé problémy a z toho plynoucí negativní nálady dotkly...