30. květen 2006

Kóča versus 924

Rubrika: Co se jinam nevešlo, Přečteno: 10395×, Komentářů: 27, Líbí se Autor: Eidy
poslyšte příběh se šťastným koncem

Takže jak začít? O mém nadšení pro vozy škoda a obzvláště eRka se myslím všeobecně ví. Svojí Kóču hýčkám způsobem nevídaným i když občas se rozdovádím na pěkné silnici nebo na okruhu. Nicméně nikdy bych na ni nedal dopustit a tím spíše bylo pro všechny (nyní i pro mě) překvapující, že jsem v listopadu 2005 začal pokukovat po jiném voze. Nějak se mi zdálo, že eRko je hodně vysoký, hubený, má krátkej předek, málo koní, nedostatečně dimenzovaný všechno brzdami počínaje převodovkou konče. Prostě mozkovej průjem. A tak jsem přemýšlel o nějakém „zaručeném sporťáku“ např. fordu Capri. Pak jsem se doslechl, že můj známý chce prodávat svoje porsche 924. Za cenu 50000Kč. Řekl jsem si, že to by bylo něco. Všichni moji známí a kamarádi mě od toho zrazovali, vůbec nechápali jak někdo jako já může chtít prodat svoje auto, na kterém strávil několik let a tisíce hodin práce, dal do něj celou svoji duši a ještě k tomu je to auto tak krásný. Pořád opakovali různé vzpomínky kterak jsem si auto postavil z vraku, upravil podvozek, dal jiný řízení, motor, rám, atd. atd. A ještě když je to auto tak krásný. Na otázku a co koně mi odpovídali : “Nech si postavit motor od Schwejka.“ Nojo, jenže to bude zase peněz a nikdy to nebude sporťák. Ale to prej 924ka taky není. „Blbost“ povídám, vždyť je to porsche. No prostě tomu nikdo nerozuměl. Všichni si klepali na čelo a mysleli si o mě i o 924ce svý. Já se ale nenechal zviklat a porsche jsem chtěl. Nejdřív jsem chtěl prodat Kóču a za utržený peníz pořídit nějaké to západní vozidlo. Náhoda, prozřetelnost a snad i Džísis tomu, chtěl, že mam takovou skvělou přítelkyni a že jsme v té době prodali byt. Řekla, že si můžu porsche koupit a pak se rozhodnu, který auto si nechám a který prodám. Tak jsem začal objíždět auta a vybíral jsem. Mezitím jsem se byl svézt v porsche onoho známého (on to chtěl prodávat až někdy v létě) abych věděl co je to zač. No projížďka byla skvělá i na zimáčích. Auto jelo moc hezky, sedělo bezvadně, design je taky pěknej, prostě úplně něco jiného než na co jsem byl až doposavad zvyklej. Bylo definitivně rozhodnuto, chci „porše“. Na inzerát o prodeji auta se mi ozval jakýsi člověk od Plzně, že si prej doplní sbírku. Tak jsme si párkrát písnuli mejla a pak se nějak přestal ozývat. Asi (ROZHODNĚ!!!) to tak bylo dobře. No a pak jsem narazil na 924, která byla ve stavu schopném no a za ty peníze skvělá. 45000,- + polovrak na ND. Auto pojízdný, půl roku po technický, slušnej lak, targa, 125 koníků, prostě paráda. Tak jsem to přitáhnul domu a to bylo radosti na starém bělidle. Mělo pár much, které jsem začal ihned odstraňovat. Nový čepy, svíčky, náplně atd. Přijeli se podívat kamarádi a taky jsme se byli svízt. Vyjel jsem z garáže ručička teploměru se odlepila ode dna stupnice a už se frčelo. Lukáš se divil, že to túruji studený tak mu povídám, že musím dokud to maže. (???) No ono když se ohřál motor a olej, začala svítit kontrolka mazání. Ty lidi co to měli přede mnou jezdili na svíčky co tam byly snad ještě z fabriky takže to jelo na často tři. Takže olej vesele přibýval, ale jen díky benzínu co tam stékal z válce. Tak jsem se párkrát svezl a postupně opravoval. Pomaloučku (ale jistě) jsem začal zjišťovat, že ta kára neni tak úplně kůůl jak jsem si myslel, nemá takovej super podvozek atd. A musím říct, že jsem s tim autem jel maximálně asi 140km/h, víc jsem se prostě bál. Byl jsem zvyklej na komunikaci mezi mnou a autem, zvláště pak na komunikaci s Kóčou. S tou jsem si vesele povídal co se děje na silnici a tak.

Pak přijel zase kamarád Lukáš, zrovna když jsem chtěl měnit řízení. To původní mělo prasklou manžetu (asi dost dlouho) takže bylo bez oleje a vymletý od prachu a vůle byla značná až kravská.

Lukáš se zeptal jestli jsem se už rozhodnul, který auto prodám. Odpověděl jsem, že ještě nevím (zde už se začala projevovat nejistota mého rozhodnutí). To co následovalo, však Lukáše velmi udivilo a s velkou radostí tyto momenty líčí dodnes. Až ho potkáte na srazu zeptejte se ho. Je to velká sranda. Teď Vám to řeknu já. Začali jsme čepama řídící tyče. Zvedl jsem auto na hever a sundal kola. Kolové šrouby jsem položil na kapotu a šestihranná hlava šroubu udělala kla kla kla kla kla, jak se šroub kutálel po laku na kapotě. To bych si u Kóčy v životě nedovolil a kdyby mi na ni někdo jen sáhl, useknul bych mu ruku. Lukáš nevěřil vlastním očím. Vše ovšem pokračovalo. Staré čepy řízení řádně držely v pákách. Místo abych použil správný způsob vytloukání čepů pomocí dvou kladiv jak navrhoval Lukáš, vzal jsem jedno velké kladivo a několika mohutnými údery čepy vytloukl. Pak jsem nasadil nový čepy. Pak jsem se vrhnul na převodku. Na stole jsem měl připravenou převodku z druhého poršete i s nalitým novým olejem. Lukáš mi ji podal pod auto, ovšem po natočení do správné polohy z ní začal téct olej. Chyběl výpustní šroub. Po zjištění, že šroubek s potřebným závitem nevykazuje v garáži přítomnost, mě napadlo řešení. Vzpomněl jsem si na čepičku odvzdušňovacího šroubku brzd. Nacpal jsem ji tam kam bylo potřeba a do čepičky ještě nacpal šroubek M5. „Tak a je to.“ Šoupnul jsem převodku na místo a bylo vymalováno. Lukáš byl u vytržení, ovšem zřejmě již tušil jak to s kapitalistickým pohybovadlem nakonec dopadne. Popravdě i já jsem začínal mít takové tušení, ale v tu chvíli jsem to ještě tolik nevnímal. Výše zmíněný postup byl zapříčiněn hlavně tím, že mě práce na tomhle autě jaksi nebavily. Nevím jak to, ale bylo to tak. Na Kóče dělám všechno s láskou a baví mě to. Tady prostě NE. No a protože bylo pozdě, nasadil jsem jen nalehko kola a nechal jsem další práci na příští den. A tady se potvrdilo přísloví, že práce kvapná ho*** platná a že od rozdělané práce se nemá odcházet. Příští den jsem prostě přišel do garáže, shodil auto z heveru a že vyzkouším to nový řízení. Tak jsem vyrazil na testy. Všechno bylo v pohodě ale po pár kilometrech začalo divně vibrovat řízení (Á modří už vědí). Vibrace pomalu zesilovalo, ale nevěděl jsem čím to je. Zkoušel jsem vexlovat se všema kolama, ale všechny byly zdánlivě v oukeji. Žádná vůle, nic. „Hmm, to je divný“ řikám si, ale pokračuju v jízdě. A pak už jsem si řikal, že to nemůže bejt nic jiného než volný kolo. A když jsem si řikal, že musim zastavit, bo to zavání průserem, stalo se něco, no NĚCO zcela (ne)očekávaného. Ozvala se rána, auto se vzepjalo jako statný oř a s velkým rachotem dopadlo zpátky na zem a dělalo grrrrrr, skříp a pak bylo ticho. Hádáte správně. Levé přední kolo si řeklo, že takhle to už nejde a že na tomhle autě nemá co dělat. Jen jsem ho zahlédl jek si vesele uhání k telefonní budce kde si lehlo do trávy. V ten moment jsem jel asi 25km/h protože jsem brzdil, že zastavím. Byl jsem asi 300m od baráku, tak jsem skočil do domu pro hever a nářadí a s pomocí hodného kolemjdoucího kolo nasadil a odjel domu. Z počátku jsem si nadával (asi 5 minut) ale pak mi všechno došlo. Ty kraviny a blbosti, který jsem vypouštěl z huby. Bylo mi jasný, že tudy cesta nevede a že mě čeká dlouhé předlouhé omlouvání se. Ne doma, ne kamarádům, ale Kóče. Zvednul jsem telefon a volal jsem tu veselou historku s upadlým kolem kamarádovi Ondrovi. Ten dost nechápal, že mam tak skvělou náladu a že se směju. Ne nebyl posttraumatický šok, byla to prostě hlína. Tak jsem dal hnedka inzerát, že prodám svojí skvělou 924 s vytaženým jedním lemem. No spíše utrženým blatníkem, ale na funkci to nemělo vliv. Ještě jsem se svezl i s poloblatníkem. Na poprvý se nikdo neozval a když jsem ho inzeroval asi za měsíc, prodal bych jich snad pět. A tak moje porsche šlo zase do světa za neuvěřitelných 44000,-Kč. Za tak málo peněz je to neuvěřitelná zkušenost.

A co říkám na porsche 924? No auto je to hezký, design pěknej, jízdní vlastnosti pěkný, motor velmi dobrej, prostě celkově dobrý auto. Na druhou stranu přední náprava z Jetty a Caddyho, zadní náprava z brouka, motor z dodávky atd., prostě klasickej sociální případ s pěknou nálepkou. VW s obrovskou vrstvou gelu a nápisem porsche. Maj pravdu ti kdo tvrdí, že to neni porsche. Teď už to vím taky. I proto, jsem mu v posledních týdnech začal přezdívat „Pekáč“.

Co a proč mě to auto nebavilo? Ono to jde těžko popsat slovy, ale asi následující. Jednak výše zmíněné vlastnosti a taky určitý druh bezproblémovosti. Dovedu si to auto představit na ježdění do práce (ideální), ale jako auto pro zábavu??? Nevím nevím. Člověk prostě přišel do garáže, nasednul a odjel. Nebylo to auto na který bych se chodil dívat jen tak pro radost jako se chodím dívat na Kóču.

Jak bych ho charakterizoval jednou větou? To auto nemá duši, nemá srdce. Nebo neznám jeho řeč, nevím. Každopádně zatraceně dobře znám jazyk mladoboleslavský a miluju ho. Nebylo to auto, ke kterýmu bych měl důvěru, svěřil mu celou svoji existenci. To auto prostě jenom je, nic víc nic míň. Narozdíl od toho eRko existuje jakýmsi zvláštním osobitým půvabným způsobem. Stejně jako s lidma, někteří jsou přátelé na život a na smrt, jiní pouze vykazují bytí na planetě Zemi. Zkrátka někdo má, někdo nemá.

A co na to Kóča? Mám pocit, že je mnohem moudřejší než já a než většina lidí a odpustila mi dřív než jsem zase vzal rozum do hrsti. Stejně věděla od začátku, jak to dopadne. Líbí se mi jak to maj v Indii. Tam věřej, že všechno má svojí duši. I auta. Proto maj všechny vozidla ověšený cingrlátkama. I já věřím, že věci maj svoji duši ale u 924 jsem ji na rozdíl od Kóčy zkrátka nenašel.

Jak se na to dívám dnes? Na jednu stranu mě to mrzí, na druhou toho nelituju a je to pro mě obrovská zkušenost. Lepší eRko v hrsti než deset porší na střeše. A to co jsem napsal v článku „O mém vztahu k eRku“ nyní platí dvojnásob. A že šaty dělají člověka není pravidlem.

Stejně se budu nadosmrti Kóče omlouvat, ale budíž jí odměnou sportovní pružiny jež dostala, širší pneumatiky, nerezový tlumič, anatomické sedačky a jako třešničku na dortu má slíbený vysoce výkonný Schwejkomotor. No a až mě potkáte na srazu neptejte se mě jak jsem se rozhodl. Stejně jste to všichni věděli dřív než já.


Rubrika: Co se jinam nevešlo, Přečteno: 10395×, Komentářů: 27, Líbí se Autor: Eidy
jůůůů, zase je v kurzu nějakej muj článek, to je bezva. No pro všechny asi takhle. Celej text je napsanej jaksi pod návalem emocí, který jsem měl v období prodeje poršáka a byl jsem moc rád, že jsem si všechno uvědomil včas. Mimochodem v textu píšu, že to auto má dobrej motor, jízdní vlastnosti, že je bezproblémový atd. atd. Takže zas tolik jsem ho neshodil. Dlouho si pohrávám s myšlenkou, že si ho pořídím, ale jen na obyčejný bežný ježdění. Dneska už vydělávám slušně a rapid mi nevydrží věčně. Co se týká technických vlastností tak s těma jsem byl spokojenej. A že jsem si s tím autem nerozuměl na "vyšší" úrovni, může být i chyba moje. Jen zopakuju, že je to v textu zmíněno. Takže asi tak.
Petkare nechápu proč to tu zase povídáš, vždyť já s tebou souhlasím, ale mluvim uplně o něčem jiným.





Dneska jezdim každej den na 36 let starým pionýru 20 km do práce. Jasně, je to starej křáp, ale chci vidět jakýkoliv jiný dnešní skůtr za 36 let. A ten muj neni žádná leštěnka co jsem našel pod plachtou v garáži.
Sice debata o ničem, ale proč si nezpestřit úterní večer...





1) každé auto staré čtvrtstoletí ti s trochou údržby vydrží jezdit... Dovol, abych se usmál, záleží na tom, kolik toho ročně najedeš... a je to taky o tom, čemu říkáš "trocha udržby". Pokud koupíš erko/stovku s najetými cca 30 000 km a najedeš ročně 2-3 000 km můžeš se bavit o troše údržby. Pokud koupíš "normálně" ježděné auto, tak trocha údržby znamená kompletně to auto postavit znovu, prostě je to tak... Ať se na to podíváš, z kterékoliv strany, tak životnost motorů škoda řady 1000 až 130 je kolem 100 000 km, pak je motor na generálku (samozřejmě +/-), nápravy a ložiska detto.





2) Pokud ročně najedeš svým vlastním autem 15 000 km, tak budeš přemýšlet, jestli půjdeš do starého auta nebo novějšího. A to se nebavím o pohodlí a bezpečnosti...





3) to že se známému začíná oktávka srát po 10 letech provozu a najetých 200 000 km není nic nezvyklého. Uvědom si, že to auto jezdilo 20 000 km ročně, což je proběh, který v době před rokem 1989 řidiči najeli častokrát za několik let... Konec-konců i dneska je 15 000 km najetých vlastním vozem poměrně slušný ranec... Pokud kamarád, nebo snad ty, očekáváte, že oktávka vydrží jezdit půlmega km nebo mega km bez prolémů, tak se měl poohlédnout po jiné značce... Prostě po určitém počtu km dochází k zákonitému opotřebení auta...





4) sportovní úspěchy jsou sice fajn, ale když potřebuješ někam jet a auto se ti sype tak sportovní úspěchy jsou víš na co... 😀





Takže bych to nechal, každý máme svou pravdu a rozumím a chápu Olina... Jde o to, že se tu začíná radikalizovat skupina, která přestává mít zdraví odstup a platí pro ně jenom "eRko je nejlepší"...
PS: Heslo "V jednoduchosti je síla" nejsou jen prázdná slova.
Olin: Trochu přeháníš ne? Erko sice nebylo na vrcholu, nemělo eletrický okna, airbagy, vstřikování a všecky technický vymoženosti který za dobu jeho produkce přišly, ale na druhou stranu, který auto ti s trochu údržby vydrží jezdit přes čtvrt století?


Kamarád má octávii 97, najeto něco kolem 200 tisíc a auto se mu začíná sr*t, a to má pravidelnou údržbu, jeho otec je první majitel.





Navíc pokud znáš sportovní úspěchy škodovek ze sedmdesátých let....
Chápu, \\\\\\\\\\"Erko\\\\\\\\\\" je kultovní záležitost,alespoň pro nás určitě. Ale přijde mi hloupé sedět v autě v podstatě za babku a při pohledu na jiné auto, než se líbí zrovna mně, mluvit o káře pro socky, jenom proto, že ve výrobním programu zastávalo místo nejlevnějšího modelu. Erko se mi taky líbí, jinak bych se v něm nevrtal, ale na druhou stranu nejsem tak zaslepený, abych neviděl jeho chybky a snažil se dokázat jeho nadřazenost nad ostatní produkcí tím, že bych zesměšňoval jiné auto, které neumím anebo nechci renovovat. Postavte vedle dokonale zrenovovaného erka jakýkoliv čtvrstoletí starý vrak té nejvymakanější značky a srovnání musí zcela zákonitě vyjít ve prospěch zrenovovaného auta. Makejme na svých kárách, které se nám líbí nad jiné, ale proč shazovat ostatní hospodskými moudry hlupáků.Nakonec mi nedá ještě jedna věc, Podíval jsem se na web fanoušků 924, jestli tam taky takhle píšou o \\\\\\\\\\"erku\\\\\\\\\\" a představte si - nic. Že by to naše \\\\\\\\\\"Erko\\\\\\\\\\" bylo tak dobré?
Oline, srovnáme tady sice nesrovnatelné, na druhou stranu, jsou věci, které můžeš srovnávat jaksi objektivně, prostě něco změříš a porovnáváš a pak jsou hodnoty, které nejde srovnat objektivně...





Je asi zřejmé, že Porsche 924 a Škoda 110R jsou nesrovnatelné, ať už pohodlím, jízdními vlastnostmi, výkony, cenou... ale pak je tady to NĚCO co nás nutí do eRka nacpat peníze, za které by byla krásná P924 po renovaci, ale prostě ty prachy dáváme do eRka a pokud se mně zeptáš proč eRko, nevím, prostě mě vzalo za srdce, i když vím, že je mnoho jiných aut, která jsou nádherná a po všech stránkách lepší než eRko, prostě mi učarovala Škoda 110R Coupé.





A o tom to je...
Škoda 110R coupé se prodávala za cenu kolem 10 000 DM, Porsche 924 stálo víc než 20 000 DM. Porsche má sice celou řadu dílů z rodinných sedanů Audi a VW stejně Š 110 R vychází z řady Š 100/110, alePorsche 924 má hřebenové řízení a vstřikování paliva, Š 110 R šnek a karburátor,Porsche 924 má objem motoru kolem dvou litrů, Š 110 R něco málo přes litr,čemuž odpovídá i výkon. Co tady vlastně strovnáváme?
Hele Eidy, a co kdybys přihodil nějakou fotku? Neke, že nic nemáš 😀





Jo a děkuji za zadní sedačky, dorazily v pořádku 😉
......myslíš blbě Pavle 🙂 nevím co by jsi chtěl použít ze sockyporše do eRka...tak akorát přelít benzín z nádrže do nádrže.......





koncepčně to jsou tak rozlišné auta, ale to asi ani nevíš a proto tady plácáš takové nesmsly 😉
Já myslím že erko je jen vylepšená řada 1000 MB a ta už v době svého vzniku byla zastaralá a technicky nezajímavá.924 je sice nejslabší porsche z dílů vw.Myslím že by se spousta dílu z 924 dala použít pro tining erka, ale naopak asi ne.
...myslim, ze vseho moc skodi...
kdyz sem to cetl tak sem si hned vzpomel na Besiny a hospodu .... jak to kamos vypravel tak sme se fakt malem valeli pod stolem , skoda ze takhle napsane to tak nevyzni 🙂





jinak Hombre ma pravdu ze si tomu autu sanci nedal ... proste si podvedomne vedel ze Kocu neprodas





BTW> brachoj to radeji cist nedam pac ten zas totalne propadnul do 924ek a asi by to nepochopil 😉
Komu se to nelíbí, ať si ... To je jasný, že je to subjektivní. jinak bys mohl o každym škodováckym srazu napsat např.: Letos se v Běšinách opět sjeli majitelé zastaralých a nebezpečných vozidel, které jsou pozůstatky komunistické minulosti této republiky. Tyto vozy ohrožují své majitele deformačními zónami, životní prostředí emisemi a 70% je nezákonných neboť by neprošli legální STK a tudíž ohrožují celou naši společnost. Bla bla bla atd. Znova opakuju, že vše bylo způsobeno tím, že mě to auto nedokázalo vtáhnout do svého světa. Zato když jsem poprvé uviděl eRko jak stojí chudáček v kopřivách, bylo mi ho líto a byla to láska na první pohled. Vidím to před očima jako dnes. 924 mě zaujala tvary, ale ne nadlouho a dál mi neměla co víc nabídnout.
Tvůj článek se mi nelíbí. Pokaď bys měl doma vymazlenou 924 nebo 944 a pak si koupil za 15litrů Erko který by jsi týden opravoval kladivem tak by tvůj postřeh zřejmě byl: "že to Erko je totální sráč a že nemá duši, a je na 2 věci tak půjde do světa". To nemá s objektivním hodnocením nic společnýho.
Amen, říkám já. Mluvíš mi z duše. Vše, co je řečeno jak éRu, tak o P924, je bezezbytku pravda. Plácám uznale po rameně...
Povídal jsem Fujimu v práci,že se KÓČI nevzdáš.Kdyby jsi ji prodal,bylo by to,jako by si se vzdal svého mozku.Takhle jsi si uchoval svůj člověčí rozum a nepřesedlal jsi na dutou prasečí hlavu.To auto (ten skopčáckej výtvor)které jsi zakoupil a prodal,má s porche společnej jen znak.Byl to pokus postavit levný sportovní vůz pro tehdy nejchudší vrstvy západního světa pod světoznámou a uctívanou značkou.Jsem rád,že jsi zůstal nohama pevně na zemi a srdcem na správném místě.I Foglar by měl radost,že jsi nezanevřel na okřídlený R šíp
Teda Eidy,já jsem samozřejmě rád,že jsi zůstal u Kóčy.Ale chovat se k tomu poršeti tak macešsky?Vždyť Ty jsi mu nedal šanci aby Tě oslovilo!To je jako mluvit na někoho,kdo Tě mlátí do zubů....🙂).MÍR...
No nebil mě, ale podíval se táák ošklivě, že bylo vidět že by moc chtěl - ještě že ho maminka správně naučila že se starší lidi nemlátí. 🙂)
Doufam ze me nic takovýho nepotká a taky doufám, že mi eRkaření vydrží 🙂
marty 110f : "já si v zamyšlení dovolil lehce čutnout do pneumatiky. Bože, znovu se omlouvám a jsem rád že mi všecky údy zůstali na svém místě"





To tě bil kabelkou jako v tý reklamě na nějaký (užnevimjaký) auto?





Jinak si myslim že prodat eRko quli nějakýmu šmejdu z reichu je hooodně velká kravina.
Ó, jsem rád, že se na to díváte takhle. Jen jsem tím chtěl pomoct všem, kteří se dostanou do podobné situace. Ale taký vím, že jim žádné články ani řeči nepomůžou. To se musí zažít. Dneska už se fakticky jen směju, hlavně při vzpomínce na historku "výměna řízení". Letos na jarních Běšinách to Lukáš vyprávěl Zazaaovi, Berrymu a několika dalším lidem večer v hospodě a všichni jsme leželi pod stolem.


Schwejk: zatim sháním komponenty na stavbu motoru. Už jsem měl jeden motor vyhlídnutej, ale při sundání palice ruply dva šrouby hned u hlavy, takže tádydádydá...
Odpověď na příspěvek [ zpět ]
Zrušit
Jako ortodoxní Porsche-fan, který si eRko pořídil coby celkem zdařilou imitaci Porsche 911 Carrera RS 2.7 (viz. model v mé poličce, který má i stejnou barvu jako moje žlutá raketa 🙂 říkám: NEVÍM. Kdyby se jednalo třeba o orezlou 912 bez motoru, měním okamžitě. Ale mít takovou kóču a proti ní postavit "jen" 924... rozhodl jsi se správně 🙂
Hele, koho to nevidim - ztracený syn 😀


Přísloví lepší eRko v hrsti než pět Porší na střeše možná taky vejde do dějin 😀
No Eidy musím říct ,že je to opravdu očistec se vším všudy.To je správné a chlapské ja jsi se k tomu postavil. Člověk může udělat chybu ,ale pokud se z ní poučí tak to je to nejlepší co se mu mohlo stát.Buď na kóču hodnej 🙂
He he he, ty jsi ukázkový příklad člověka, který neuvěří, že ty kamna jsou horký, dokud si sám o ně nespálí ruku 🙂) Jinak no comment. Můj názor na R vs P znáš.
Ty jsi musel mít ze slohů jedničky 🙂)





Každopádně ještě jednou gratuluju ke správnému rozhodnutí.


Je to krasavice inteligentní 🙂)





Jak Eidy píše "..kdyby mi na ni někdo jen sáhl, useknul bych mu ruku."


to můžu potvrdit, v Běšinách jsme si povídali a já si v zamyšlení dovolil lehce čutnout do pneumatiky. Bože, znovu se omlouvám a jsem rád že mi všecky údy zůstali na svém místě. 🙂)