Michalův Mazel

Auto jsem loni koupil od jedné staré paní,která se o něj starala jako o rodinný klenot. Jezdilo pouze v létě,a celkem najezdilo za 22 let asi 60 tisíc KM. Ve 30 tisících se dělala generálka motoru a převodovky, vše je perfektně čisté, motor nežere vůbec olej.Karoserie je až na nový lak (asi před pěti lety) v původním stavu, vše je netknuté, nikdy nebylo nic vyvařováno nebo podobně. Pouze před lakem se měnil levý přední blatník, jelikož ta paní trefila popelnici. Když jsem ho přivezl, tak jsem pouze pár věcí co se týče zevnějšku vyměnil za nové, jako zadní světla, osvětlení SPZ, přední paraboly a jiné maličkosti.Vrátil jsem na vůz původní zrcátko, dlouhý bič antény.

Auto jsem posadil na loukotě, přestože plecháče byly jako nové, ale myslím, že to autu prospělo. Zkrátka hezčí kola (než loukotě) prostě na škodovku neexistují. Potahy na sedadla nechala taktéž šít ta paní, nechal jsem je tam, chrání to koženková sedadla pod tím a také to tolik nestudí.

S Érem jezdím zcela výjimečně, je-li léto a ještě hezky. Je to velkej mazel, a má rodina a lidi kolem něj se mi často smějou jak jsem na auto náchylný.

V porovnání s jiným autem, které používám denně, je péče o něj s čímkoli jiným zcela nesrovnatelná. Prostě hezčí auto než je erko naši konstruktéři těžko kdy v budoucnosti navrhnou.A proto je třeba náležitě ctít tradici.