Šmoulinka

Krysa => Šmoulinka II, aneb Pomněnka na každý den

Nehoda

Jednoho krásného srpnového nedělního dopoledne, toulajíce se po západočeském venkově, se mi podařilo vyválet šmoulinku v poli. Stalo se to asi tak, vyjel jsem z vesnice, nejdříve kousek z kopce, kolem rybníka a do kopce, na kopci byla mírná pravá zatáčka, ale pak velice hnusně klopená pravá, kterná mi rozhoupala auto že jsem to nebyl schopen srovnat a tak jsem začal brzdit...stahlo mne to do pravé škarpy, která patřila mezi ty o něco hlubší, do té jsem se zapíchl, ale setrvačná síla způsobila, že jsem se překlopil přes levý bok auta na střechu a zustal ležet. Jelikož byl slušnej pařák, tak jsem měl stažená okénka, nevím jak jsem to stihnul tak rychle, ale okamžitě jsem oknem ve dveřích vylezl ven a sel tahat ven spolujezdce, klukum nic nebylo, takze se mi trochu ulevilo. Zhodnotili jsme situaci, a pokusili se auto otocit zpet na kola, ale marne. Zrovna ale okolo jel traktorista a ten nám s tím úspěšně pomohl. Zapůjčil i železnou palici, abych střeše připoměl její původní tvar, který rozhodně nebyl ve tvaru lavoru... Díky prasklému levému B sloupku se pomuchlaly i levé dveře, blatníky, a při nehodě se ulomila jedna lopatka vrtule. Moc nebudu zacházet do podrobností. Motor sice běžel, ale domů jsem přijel na podvalníku.

Tím jsem vyřešil otázku opravy brzd a koroze, a veškerých příprav na následnou zářiovou STK.

Krysa

Auto nemělo smysl opravovat, takže co teď? Sehnat jiné zachovalé auto nebo jinou kastli do které si poskládám co budu chtít?

Proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Dandovi v garáži překáželo jedno bílé kilo, u kterého jsem už dříve obdivoval jeho RAT LOOK.

Tohle krásné kilo mi Dan věnoval, dokonce mi pomohl spravit brzdy a udělal na něm pár nezbytných úprav a po celovečerní brigádě jsem už jel domů ve svém novém kile.

V plánu bylo několik nezbytných oprav a přetření na modro. Jenže když už se v tom člověk vrtá, tak mu to nedá, a nakonec to došlo na téměř kompletně odstrojenou kastli. Tu jsem svépomocí vyvařil, s některými místy jsem se opravdu netrápil a je to vidět na fotkách, možná bych se měl stydět, ale přeci jen je to spotřebák, a jsou to místa kde to vidět nebude.

Původní plechy byly různě pomuchlané a orezlé, a tak jsem je odložil do šrotu, a ty lepší pod přístřešek pro Wance.

Na auto jsem dal nové zadní blatníky, pečlivě ošetřené. Ostatní plechy jsem začal vybírat ze své bohaté zásoby z rozebraných aut. Přestože kapoty nehodu přežily, rozhodl jsem se na auto dát jiné, a původní si nechat do rezervy. Z časových důvodů jsem ale nestihl připravit přední kapotu, a tak ta jediná je ze šmoulinky. Přední čelo je nové, levý blatník je z modré 110tky "chrchel", pravý blatník je ze zeleného kila, dveře jsou z bílého kila, modré jsou sehnané od kamaráda a jedny jsou původní z krysy, taktéž zadní kapota je z bílé a zadní čelo. Prostě co dům dal.

Když bylo vše smontováno a natřeno, odvezla se kastle do lakovny.

Abych nezahálel, tak jsem postupně rozebíral šmoulinku. Díly z ní hodlám použít v nové kastli. Části interiéru od tapeců po koberečky jsem umyl servošamponem, s kterým mám dobré zkušenosti. Například řidičův kobereček byl po vyndání z auta téměř černý, po vyprání se mu navrátila původní žlutá barva.

Nalakováno

Tak už je kilo doma. Bohužel, když se něco může posrat, tak se to posere. Při převozu fouknul vítr, zvednul přední kapotu zajištěnou pavoukem, ktery se utrhl... Kapota se opřela o torpédo... Fotky řeknou víc. Torpédo půjde srovnat, s kapotou už je to horší, tedy nejhorší. Takže kapota znovu, a torpédo, až bude auto pojízdné.

Takže moc radosti z nového laku se nekoná.

28.11.2009

Od desíti do osmi jsem byl v garáži a hrál si s autíčkem:) Torpédo je vyklepané, ale bude potřeba aby ho lakýrník opravil. Namontoval jsem chladič, alternátor, přilepil koženku pod zadním oknem, držák nádobky brzd kapaliny, motorek stěračů, hrdlo nádrže s hadicím hrnce světel se světly.... A nasadily jsme okna. Zadní sedlo jak prdel na hrnec, přední ale byl porod, nakonec je taky na svém místě, ale byl to boj. Další porod byl s předním nárazníkem. Měl jsem v záloze jeden velice pěkný, ale užovkový... což je problém sám o sobě:) Ať jsem otáčel držáky na jednu či druhou stranu, prostě nepasoval, nakonec jsem přistoupil na deformaci držáků upnutých do svěráku železnou palicí. Komaxitu to neprospělo, popraskal a oloupal se jak pomeranč, zato nárazník už je na svém místě a nevypadá to zle.

Provedl jsem porovnání odstínů barev zadní kapoty a nabouraných dveří z Pomněnky, rozdíl je zanedbatelný, a bude zapříčiněný vyšisováním barvy na dveřích.

Něco extra pro Kubu, ještě před zasviněním podběhů černým mazlavým svinstvem:)

12.12.2009

Dorazil zinek od Dandy, děkuji. Takže celý pátek jsem se mohl věnovat kompletaci oken dveří a mechanismů stahování oken. Po práci od 11 hodin do 10ti hodin večer bylo hotovo. Ačkoliv jsem měl většinu dílů připravených, tak nikdy nic nejde bez problémů. Narazil jsem na zajímavou kombinaci oken, neboť ani dvě okna z celé hromady nebyla stejná, a nějak mi chyběla okna na levou stranu, aspoň mám ten pocit. Zapotil jsem se při montáži zadních trojúhelníčků. Od roku 72 do roku 74 se montoval jiný tvar oken a těsnění než v následujících letech.

Porovnání oken s Pomněnkou

Ještě že jsem měl po ruce zadní dveře z Barči(kilo 1973 po dědovi). Z těch jsem použil nejen sklo, ale i mechanismy stahování oken, zadních dveří.

Elektrika už se taky zdá být téměř zapojena, jen mi zbylo pár drátů pod palubkou s kterými si nevím uplně rady, ale přijdu na to. Vzhledem k tomu, že nesvítí blinkry na pravé straně a nejde větrák a motorek stěračů tak to bude nějak souviset.

20.12.2009

Tak už chybí jen palubka a paár drobností. Tapecy se při povalování v pokoji nějak prohly, takže některé moc nesedí, ale snad se časem srovnají.

Auto teď pojede na opravu torpéda a potom snad STK.

Leden 2010

První týden kilo jelo na opravu torpéda k lakýrovi. Oprava se povedla a já mohl nastrojit zbývající blbinky. Stěrače konečně stírají. Větší problém je hnutá kapota, sice jsem ji srovnal, ale není to úplně ono, ale už aspoň nedře o torpédo. Chybí dodělat a doladit už jen drobnosti.

Motor se zdá být slušný, dnes udělal emise.

27. Leden 2010

ŠMOULINKA MÁ STK :)

Ano, objevil se tradiční problém se špatně brzdícím levým zadním kolem, ale buď je tam olej, nebo vzduch. Dále máme trochu vůli řízení - špatný kulák na spojovačce a netěsní nám motor, klasika. Odněkud opět začala kapat voda, ale možná to je tím jak auto rozmrzá.

===============================================================================

Šmoulinka, Pomněnčino dvojčátko.

14.6. 2009

Auto velesele chroustá kilometry. Nechci aby z něj byla popelnice, tak se na něm stále pracuje.

Začnu ale nemilou zprávou. Předminulý týden jsem autu vyjímečně dopřál skoro plnou nádrž, a jak to tak bývá, byl jsem za to potrestán. Někdo mi v Plzni před kolejí vysál asi 15 litrů beznínu z nádrže, do níž se dostal přes víčko, které zdeformoval neznámým nástrojem a poté snadno vytočil. Víčko sice nasadil ale použitelné už není, takže bylo nahrazeno nepěkným 120tkovým.

Motor

Současný litrový agregát sice běhal pěkně, ale olej z něj tekl proudem, byl poněkud znečištěný a "rozharašený. Na podzim jsem výhodně zakoupil agregát š110L z roku 74, takže originalita při výměně neutrpí:p Spojka si už také říkala o výměnu a tak přišla hodina H.

Kilo šlo ven, vyměnilo se spojkové ložisko, chladič se nahradil netekoucím LSovým, nasadila se 110tka a nastrojilo se to. Moc do krásy to není, ale náznak tu je:) Motor je údajně po kompletní GO, a běžel jen chvíli. Byl tam čistý olej, ale raději jsem dal nový mogul 15W 40.

Karburátor byl zvenku čistý, ale uvnitř plný usazenin z benzínu, asi by chtěl vyvařit.

Po zkompletování a několikerém protočení startéru naskočil. Stihnul jsem s ním najet asi 40km a běhá solidně. Jen než se ohřeje, tak je tu velká díra v plynu. Čím to je?

Získal jsem kanystr do rezervy, a tak čestně zaujmul své místo.

Jedna fotka modrých látkových sedaček, pro ty co nevěřili. Potahy jdou do pračky.

Jaro 2009

Tak už mám se Šmoulinkou najeto nějakých 7000 km a slouží dobře k mé plné spokojenosti. Jak je popsáno níže, její technický a estetický stav se Pomněnce blíží velmi vzdáleně, a tak se snažím, v rámci možností stále na autě pracovat, abych se ani za svého spotřebáka nemusel stydět.

Na zimu jsem auto zapatlal resistinem kde se dalo, a když se udělalo hezky, vrátil jsem mu jeho původní lesk, ba možná ještě víc. Leštil jsem celou neděli, a výsledek je patrný na první pohled.

Z mechanických částí byl vyměněn zlobivý startér, urezlý držák výfuku, výfuk jsem vyměnil za našopovaný.

Někteří členové mi to asi nikdy neodpustí, že já jako zastánce originality, jsem namontoval otáčkoměr, ale je to spotřebák, a při trochu ostřejší jízdě je hezké mít zvukový efekt podložený hodnotami z otáčkoměru.

Budík je klasický, z typu š130,a aby nevypadal jak kdyby ho tam nabastlil Venca traktorista, tak jsem pro něj vyrobil držák z AL plechu, který jsem stříknul do černé barvy a samotný otáčkoměr dostal též černý kabát. Navíc jsem ho po obvodu polepil černou poženkou z erkové střechy modelu 78, a černou hliníkovou obroučku vyměnil za chromovou. Výsledek posuďe sami.

Při příležitosti sundané palubky jsem vyměnil pár schořelých drátů, nefunkční trysky ostřikovačů, a vyvrtal dírů pro prutovou anténu v pravé části torpéda. Pravý podběh je v solidním stavu, ovšem v levém je díra nemalých rozměrů. Vyvařování mám ale v plánu na léto, proto byla jen provizorně zaslepena. Zbylé orezlé plochy jsem též ošetřil.

Pod palubkou jsem objevil nějaké poklady, jako fajfky na zapalovací kabely a nebo zapomenuté brýle.

Jako poslední jsem zrepasoval osvětlení vozu. Plechy parabol jsem dal nově pozinkované, plastové kryty jsem použil jeté, ale zachovalé, jen prošly očistnou kůrou. Při rozebírání levého zadního světla jsem v něm objevil jednu náhradní žárovku, což vyvrací názory že má hundert málo úložného prostoru.

Málem bych zapomněl, LLáďa mne obdaroval LLuxusní samolepkou na zadní okno, kterou jsem mu vyvážil nábou sportovního volantu.

• --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak jsem k dvojčeti přišel

Docela nevině, člověk sedí u PC, něco hledá, a náhodou narazí na inzerát, přečte si ho, podívá se na fotky, a řekne, a hele, to je hezké kilo, a vypadá jako moje Pomněnka. Nu což, cena je vcelku příznivá, tak napíšeme majiteli. Zanedlouho mi na mail přilétlo několik fotek, které svědčily o poměrně hezkém stavu auta.

A červíček začal vrtat hlavou... Moje situace už delší dobu nějaké další přibližovadlo vyžadovala, na takové to "normální" ježdění. Pomněnka je veterán, a ze svého doupátka vyjíždí jen v hezkém počasí a na srazy či výlety, aby se v tak krásném stavu dochovala co nejdéle.

Další argument byl ten, že děda mi již s velkou neochotou půjčuje svého favorita, který má tažné zařízení a mohu s ním tahat svůj přívěs.

A tak raději než abych déle poslouchal řeči o tom že mám tři auta a ještě si nějaké chci půjčovat tak jsem se rozhodl tuto stovečku koupit.

Je to škoda 100L, roku výroby 1974, barvu stejně jako typ má stejný s Pomněnkou a to odstín 4466. Najeto měla asi 116tis. km, v tuto chvíli má již o něco více.

Pár slov ke stavu auta:

Lak vypadá velice zachovale, ale již nemá takový lesk, ale po rozleštění se lesk vrací. Okapničky již začaly chytat syndrom jara a trochu kvetly, ale stačilo je vybrousit a přestříknout. Blatníky již nejspíš byly měněny, jsou netknuté, ale hůře už je na tom přední čelo, vanička kufru, vršky předních podběhů a torpéda. Tyto místa byla už opravována nepříliš profesionálním způsobem, zakitovat a přestříknout. Objevil jsem i pár děr v podbězích a v podlaze, ale není to nic kritického, postupná rozborka a drobné opravy s COčkem si s tím poradí. Dále jsou potlučené pravé zadní dveře, ale provoznímu autu to tolik na kráse neubírá.

Po příjezdu domů jsem hned vyměnil prohnilý výfuk, termostat, vydnou spínací skřínku i se zámkem, popraskaný kilí volant nahradil sportovní s LS páčkami a pro doplnění sportovního vzhledu i řadící páka v chromu. Plastové zrcátko nahradilo chromované.

Mřížky odvětrávání na C sloupku byly stříknuté do barvy auta, a též byly nahrazeny původnímy. Dále jsem objevil prasklý držák alternátoru, který byl vyměněn. Nakonec, i když to vlastně byla jedna z prvních věcí kterou jsem udělal bylo, že jsem prahům a podběhům dopřál pořádnou olejovou lázeň pomocí pistole na dutiny od přítele ze západu, Hansiho, Hansi děkuji.

Na autě je poměrně nezvyklý interiér, který tvoří červené pásy Moravan special, častější modré tapecíry dveří a modré látkové sedačky spolu s pohodlnými potahy.

Jedna z prvních věcí kterou jsem také udělal bylo drobné seřízení karburátoru, motor při jízdě z kopce střílel do výfuku, a na volnoběh chcípal, nyní už ale šlape jako hodiny a dokáže si to uhánět více než 120km/h. Dále bude potřeba ještě vyměnit spojkové obložení spolu s ložiskem, a kdo ví co se ještě naskytne. Nejspíše to bude kontrola a výměna brzdového obložení a hl. válce. Ne že by auto nebrzdilo, ale mohlo by to být lepší.

Spotřebu autíčka jsem vypočítal na solidních 7,2l na 100km, což při občasném kodrcání přes město je celkem fajn.

Ještě mne čeká monáž tažného zařízení a přepis auta, na který si asi budu muset vzít ve škole volno.

Provoz:

Jak již bylo řečeno, do Pomněnkového stavu má tohle auto velmi daleko, ale slouží bez problémů, jen se mu musejí vychytávat mouchy. Jako poslední a nejzásadnější vidím opravu chlazení. Ztrácela se voda z chladiče, mřížkou v blatníku stoupala pára a pod autem byla občas loužička. Na vině byl nejspíš prasklý chladič. Vzal jsem jeden ze svých zásob, trochu jsem ho nejdříve vyčistil, propláchl louhem, a nahradil původní. Když už byl dole, tak jsem původní velmi znečištěnou vrtuli nahradil vrtulí vyčištěnou. Původní majitel velmi přemazával a vazelína byla opravdu všude, na ni se lepil prach a vše bylo nechutně zalepené. I nová hadice našla své místo. Na fotce je i vidět ne moc příznivý stav podběhů, inu, COčko bude mít práci.

Protože je auto "stalový spotřebák" a při delších trasách mě nebaví poslouchat jen motor, nainstaloval jsem do auta rádio. A jelikož si potrpím na origo vzhled a nejsem žádný barbar, neřezal jsem do tapeců díry, ale do prostoru za zadními sedačkami jsem umístil pár 10W reprosoustav tesla 824. Ano vážění tuneři se subwoofery, pouhých 10W a uvnitř auta je kraválu až až, ale co kraválu, kvalitní hudby:)

Autíčko mne každý víkend vozí z plzně domů a zpět a zatím s naprostou spokojeností.

Závěrem bych rád poděkoval prvnímu a předposlednímu majiteli p. Vonáškovi za to, že mi jeho škodověnka bude dělat radost a vozit mne kam potřebuji.