Můj první Hundertgang 2008 aneb bez světel to prostě nejde
Tuto sobotu jsem měl konečně po dlouhé době volno, takže jsem se rozhodl opravdu ve velkém zarelaxovat. Od doby co jsem si pořídil mého žlutého miláčka - Škodu 110R pilně pracuji na tom abych ho dostal do nějakého rozumného technického stavu. Minulý čtvrtek se mi podařilo konečně udělat technickou, jež jsem absolvoval na první pokus na technické v Chabařovicích. Takže již s ním nejezdím bez technické jako cigáni. Devátého srpna v osum hodin ráno jsem vyrazil v na svůj první sraz příznivců embéček na slavný Hundertgang 2008. Pokud by někdo chtěl si zjistit nějaký bližší informace o této bezkonkurenční akci vkládám link na forum http://hundertgang.spc-net.cz.
Akcička se konala v Poděbradech ve Velkým Zboží. Vyrazili jsme na výlet v silné sestavě - moje sestra Martina, můj kolega z práce Jakub a moje maličkost. Vyjeli jsme z naší severočeské metropole plni optimismu a obav že se cestou do Poděbrad něco určitě posere. Všechny zůčastněné jsem ujišťoval, že kromě svářečky a elektrocentrály vezu snad úplně vše, takže bychom neměli někde zůstat viset. Podotýkám že jsem kolem vozu lezl ještě ve dvě v noci a dolaďoval poslední mouchy podle hesla "štěstí přeje připraveným". Vyrazili jsme na plný plyn směr místo vzniku vozů s okřídleným šípem ve znaku, to jest do Mladé Boleslavy. Cesta ubíhala příjemně, kochali jsme se krajinou Úštěcka, motůrek vesele bublal a topeníčko v autě krásně hřálo, neboť jsme ho již museli zapnout abychom uchladili auto. Za slabou hodinku a půl jsme stáli před muzeem ŠKODY AUTO. První náš útok tedy směřoval na ladné křivky exponátů, kdy já, věrný milovník těchto mechanických zázraků, jsem nasával do sebe ty vizuální vjemy a nozdrami nasával pach ušlechtilé kůže z vystavených veteránů. Mezitím jsem donutil nebohou sestru, která si myslela, že bude fotit během výletu krajinky, fotit vystavené motory a převodovky. Vydržel bych tam celé hodiny nebýt toho, že jsem byl násilím vyvlečen s tím, že toto opravdu není cílová stanice výletu. Nasedli jsme do Superstroje (má již i jméno) a valily směr Poděbrady.
Po takovém drobném zakufrování jsme dorazili na místo a ono ejhle. Vozy fuč, organizátoři fuč. Ve voze, nevím proč, asi to bylo způsobené tím stísněným prostorem, vládla dusná atmosféra. Negativní emoce by se dali jistě i zhmotnit. Nicméně se mi tradičně podařilo odchytnout ve vesnici místního ožralu - sběrače kovů, který mě poslal i s vozem do Poděbrad na náměstí. Kde se v tu chvíli pořádala "Volba o nejkrásnější auto srazu". Tu jsme bohužel již nestihli, nicméně konkurence byla veliká. Bylo zde cca 50 vozů různých roků výroby a modelů. Od překrásně zrenovovaných muzeálních kousků až po totální vraky. No prostě pro každého něco, radost pohledět. Teď začalo to dilema, kam se vlastně s mým vozem zařadit, neboť jsem byl někde na půli cesty od obou extrémů.
V jednu začal etapový závod s heslem s Hundertem v pohybu, takže jsme byli na trať, mající čtyři Rychlostní zkoušky, vypouštěni v minutových intervalech. Do ruky mi byl vražen mapový itinerář s heslem: "To pochopí i vůl" a vyrazil jsem na trať. Mohu zodpovědně říci že jsem se opravdu vžil do role řidiče-pilota a vložil osud našeho tzv. Čapounova závodního týmu do rukou svých dvou navigátorů. Ti měli opravdu plné ruce práce, aby jsme se vůbec trefili na kontroly, kde jsme plnili různé zajímavé úkoly. Jako například onu tzv. Chlupatou čáru nebo oblíbené snímání kartiček spojených s mírným hazardem v mezích zákona. Po pěti hodinách za volantem jsme dorazili do cíle.
Cestou jsme navštívili krásné motocyklové muzeum v Přerově nad Labem. Mohu vřele dopručit, je to pěkný i na případný samostatný výlet. Přidávám opět link http://www.mujweb.cz/www/motvelmuz/. Byl to moc hezky strávený den.
Martina s Jakubem řešili různé kvízi a hádanky. Fakt jsme si to společně moc užili. Prostě super nápad jet na Hundergang! Moc se mi to líbilo! No a v sedm začal Country bal my jsme ještě dali caffé na u břehu kotvící výletní lodi s restaurací.
Setkal jsem se zde s Ústeckým erkařským guru - Láďou Ladičem a zjistil, že má nějaký problém s motorem, takže jsme se domluvili, že se navzájem budeme jistit při cestě domu a v případě nejhoršího ho tedy i odtáhnem.
Chvilku před devátou jsme tedy vyrazili směr naše rodné Ústí nad Labem. Cesta ubíhala opět příjemně, nebýt mé chyby, kdy jsem místo toho, abych jel rovně, uhnul do prava a najeli jsme si tak asi třicet kilometrů. Postupně se začalo smrákat a ve chvíli příjezdu do Mladé Boleslavi již byla naprostá tma, jíž čeřily pouze lampy veřejného osvětlení.
A tu se to stalo. Co čert nechtěl, najednou se mi zahulilo z přístrojovky a relé přepínání světel bylo nenávratně v prdeli. V Boleslavi bylo ještě vidět, ale začal to být problém, když jsme dojeli na výpadovku na Českou Lípu. Zastavil jsem tedy s tím, že se to pokusím alespoň nouzově opravit, ale bohužel se mi to nějak nepodařilo. Asi je to těma rukama. Martinu jsem šoupnul Láďovi do druhýho auta, pro případ, že by se něco stalo. Nastala tak kuriózní situace - auto, který mělo jistit auto s poškozeným motorem nesvítilo, takže případný odtah by byl velmi riskantní záležitostí, ale ne neproveditelnou. Láďa jel se svým Greandreamem (tak se jeho Erko jmenuje) před námi a my se drželi jeho zadních světel. Podotýkám že byla naprostá tma. Láďa pochvíli asi zapomněl, že za ním jedeme a uháněl to noční Českolipskou krajinou místy i stokilometrovou rychlostí. Vzhledem k tomu že jsem měl fakt co dělat, abych mu vůbec stačil, byl mezi námi značný odstup, takže většinu radiusů zatáček jsem vlastně spíše odhadoval a podle rázů do volantu jsem zjišťoval, zda jsem ještě na silnici, nebo v pangejtu.
Během této noční stíhací jízdy jsem zažil dvě dost hustý situace, kdy jsem si opravdu strachy stříknul do textilu. Když přijíždíte od Zahrádek do Úštěka, tak nahoře na kopci vyjíždíte do takového hupu a dole pod ním je esíčko s přejezdem. Jedu za Láďovým vozem on přejede hup a najednou naprostá tma. Prostě tma, absolutní nic, jako když vám někdo vydloubne během jízdy vočička. Tušil jsem, že tam někde v té tmě je přejezd a on ta svině nesvítil těma nočníma světlama. Láďa už byl za přejezdem, dole za zatáčkou a já viděl jen kovové odlesky kolejí. Najednou odlesky kolejí nebyli... Ano to je to místo kde se zkřížili dvě lidské trasy. A vyšlo to náhle jsme pochopil i tu zatáčku, v hlavě mi naskočil tvar cesty, který jsem zde kdysi měl možnost projít při mém pěším výletě z Boleslavi. Ano žádný tupý náraz jenom lehké drcnutí při přejíždění kolejí. Sešlápnout plyn a hurá za druhým vozem.
Další, ještě drsnější situace, nastala v obci Dolní Vysoké. Vidím vůz před námi náhle brzdit. Co se to tam kurva ve předu děje řvu v náhlém amoku na Jakuba. Najednou vidím cosi jako hranaté předměty, které se hýbou po silnici. Že by nějaké moderní retardéry nebo co to je? Ovce pánové a dámy. V jedenáct v noci hnali po silnici za absolutní tmy ovce. To se snad může stát jenom u nás a v Rumunsku. Ale tím halucinace neskončili tu se vynořilo odkudsi z temnot monstrum na vysokých nohách, že by žirafa říkali jsme si. Kůň, je to Kůň! Nádhernej hnědák se spolu s ovcemi proháněl po komunikaci a za chvíli se objevili i pěší honci.
Poslední takový drobný incident se nám stal na komunikaci mezi Valtířovem a Svádovem. Jedeme těch devadesát a najednou vidím po pravé straně úplně miniaturní červenou tečku, která se velmi rychle blížila v poslední chvíli jsem to strhnul do leva. Docvaklo mi to - cigareta. Po právě straně silnice šel po zpátku maník oblečen do vysloveně reflexního oblečení - černé bundy s kapucí a stopoval. Jaká je pravděpodobnost že se potká v noci černě oblečen stopař s Čapounem, který nic nevidí a řídí auto bez světel?!?
Ale do Ústí jsme dojeli. Jak jsem si oddechl, když jsem dojel do Svádova, kde již silnice byla normálně osvícena.
Závěrem můžu s klidným srdcem řící, že sem si tuto sobotu fakt užil a pokud někdo má rád adrenalin pořiďtě si erko nebo jinej starej škodováckéj stroj. Stojí to fakt za to.
A ještě jednou Caimane dík za realizaci super víkendu! Příští rok přijedu opět a Láďo za doprovod do Ústí když se ty naše role poněkud otočily.
Pár foteček z muzea škodovky v Mladé Boleslavi
]
Tady už jsou fotky z Hundertgangu 2008
´
Další fotogalerie a reportáže z HG 2008 na netu:
- http://skoda100.cz/view.php?cisloclanku=2008080001
- http://hg08.daves.cz/
- http://web.daves.cz/index2.php?ses_web=2&ses_id_lang=0&item=278
- http://luciferku.rajce.idnes.cz/HundertGang_2008/
- http://skoda110r.ic.cz/?page=hg_loukote
- http://www.youtube.com/watch?v=1dKi-S6L2cc
Výsledkové listiny:
11. srpen 2008