Bohatost směsi u 32

Údaje na kapličce neudávají kdy se má řadit, ale maximální trvalou rychlost na daný převodový stupeň.





Palivo jako takové rozhodně neposune charakteristiku motoru v různých otáčkách. N95 oproti S91 má vyšší odolnost proti samozápalům == můžeš dát o něco vyšší předstih. Pokud ztratil motor ochotu nechat se podtáčet, tak to pravděpodobně (pokud se mýlím ať mě někdo opraví) znamená, že jsi skutečně dal vyšší předstih než byl před tím - motor je tudíž náchylnější na detonace.





Pokud mě pamět neklame, pokud pojedeš 40 na 4ku a prudce přidáš plyn, tak při správně seřízeném předstihu by se měly detonace krátce ozvat a pak ticho.

Využiji opět toto téma. Přecházím z S91 na N95 (Agip). Pohrál jsem si se stroboskopem a mulťasem.


Když jsem ladil podle sluchu, tak jsem se dostal na vysoký předstih (ke 20) na nízké otáčky to nádherně bublalo, ale netáhlo a škubalo při akceleraci a vyšší otáčky moc nešly.


Potom jsem si pohrál s bohatostí a nastavil předstih při 900ot, pohybuje se podle nálady mezi 5-10 stupni na volnoběžky.


Na volnoběžky už to tak pěkně nebublá, ale celkem drží. Při jízdě už se nedá motor podtáčet, pokud řadím podle doporučení na kapličce, tak to opravdu výborně táhne. Stejně tak na neutrál to jde s chutí do otáček.


1.A tak bych se chtěl zeptat, jestli se N95 projevuje tak, že motor ožije spíše výše, zato podtáčení (IV=50km/hod)mu moc nesedí.


2.Když vystrčím hlavu ven, tak se občas při řazení - tedy odpojení vytočeného motoru a pádu otáček ozve jakoby o sebe mlátily plechy (že by písty?) než jsem upravil předstih, tak to bylo mnohem silnější, teď to citelně oslabilo (oba šusplechy jsou dotáhlé).


BS32(DIF23) osazen jak má být, velký rozdělovač, stovkový sériový motor.

Jj, také jsem dolazoval raději pocitově, ale když si na to člověk zabliká a vidí že předstih ve vyšších otáčkách lítá vesele tam a zpátky v rozmezí několika stupňů tak mu dojde že to není úplně OK a že by se tím rozvodem měl zabývat 🙂

oprava: poslední slovo předchozího příspěvku má samozřejmě být "přesdtihu" 🙂

Dragon: Zkusím se ti přes víkend podívat, jestli to je uvedeno na přístroji. Příručku k němu sice kdesi mám, ale už jsem ji x let neměl v ruce. Případně to sem napíšu ve St, dříve nebudu na netu.





Jinak doporučuju si před měřením označit rysku nelépe bílou nebo žlutou barvou, o poznání lépe se to pak odečítá.





Je to výbornej pomocník, na druhou stranu stejně nakonec skončím u doladění "na ucho" a zkusmo podle subjektivního pocitu z jízdy ... Nenahraditelný je pro zjištění v jakém rozsahu se pohybují regulace regulace.

Aha, já myslel že výbojka je v té jakoby čelní části (jako u čteček čárových kódů). Ale tohle umístění dává docela dobrý smysl (pro práci na motoru).

Zkoušel jsem tu sondu nasadit do rozdělovače a je to v té hlavici trochu volné, asi to žiguly měly menší 🙂. Je jakoby průchozí.


Pokud myslíš výstupek na té kratší straně, tak tam je čočka a řekl bych, že to tam bude blikat.

Tahle konstrukce sondy je zajímavá (předpolkádám, že se to zapojí do rozdělovače místo kabelu prvního válce a je průchozí, tzn ten kabel se zapojí do té sondy). Jinak koukám dobře, že to má nahoře otočné štelovátko? Tím by mohlo jít měřit přímo úhel předstihu (ne jen odečítat na prsíčkách).

Záhada stroboskopu vyřešena. Káble jsou sice celé bílé, ale na svorkách je velice nevýrazně vyraženo + a -. Takže to udělám jak radí Tomas. Dále už jsem to jednou viděl, tak to snad zvládnu.


RST díky za ochotu.

Tomas: nevíš kolik ten tvůj Bosch baští? přemýšlel jsem totiž, jestli k cívce jde na + dost proudu abych tam mohl svůj připojit (žere asi 3A) aniž bych to vedení přetížil.





Eminem: dvě svorky jsou napájení, ta třetí je na sondu, jinak než se třemi svorkami si úplně stroboskop představit nedokážu (leda by snad byl napájený nějakou baterií uvnitř).

Eminem: Ke stroboskopu. Já sice nemám "stroboskop avtomobilnyj", ale stroboskop Bosch, nicméně připojuje se taky 3mi "vývody". Jedna svorka na cívku na vývod kam jde (+) od baterky, druhá na kostru co nejblíže k rozdělovači a potom vysokonapěťový snímač, který dávám na kabel k 1. válci, opět co nějblíže k rozdělovači. Svorka na (+) značena červeně, na kostru potom černě.

Naskenuj návod v azbuce, pošli mi to, zkusím to přeložit, aspoň nějaký základy.

No nic, budu to zkoušet jen na volnoběžky 🙂 Dnes jsem si koupil šikovný mulťas, měří otáčky a úhel sepnutí kontatků. Je to Mastech 6231 http://hadex.cz/ceniky/meraky/r120a.htm tak se nemohu dočkat až jej nasadím.


Taky mám v garáži "Stroboskop avtomobilnyj" návod mám v azbuce, ale to mi moc nepomůže. Mate mě počet vývodů. Je tam jeden masivní kolík jakoby přímo do cívky se zdířkou pro VN kabel, pak tam jsou dva káble se svorkami. Kdyby byly jen 2 svorky, tak to chápu, ale 3 vývody nechápu 😕 Nevíte kam ty dvě svorky přijdou?

Obávám se, že v případě karburátoru už s takhle jednoduchým aparátem nevystačíš, jelikož to co se ve středoškolské fyzice "zanedbává" v tomhle případě rozhodně zanedbatelné nebude. Ale po sestavení nějakého přibližného modelu by se asi alespoň dalo určit, jakého druhu bude ta závislost (lineární, kvadratická, logaritmická atd).





Tak jako tak bych to považoval za zbytečnou práci a prostě tam tu trysku prsknul a uvidíš 🙂

Obávám se, že takové výpočty se na netu asi nenajdou.


Přímou úměru nevím, zda použít, ale co takhle nějaký srandy typu Bernouliho rovnice, vytékání kapaliny z nádoby, spojené nádoby a tak?

Využiji téma. Rád bych se zeptal kde bych na netu našel výpočty otryskování jednokomorového karburátoru BS32. Jde mi o to, abych snížil bohatost směsi v celém spektru otáček a abych mohl propočítat jaká tam je cca lambda s přesností na desetiny.


A nebo lze použít přímou úměru podle plochy trysky - hádám že ne(?). Jde o malé rychlosti tak do 80km/hod, jde jen o nějaký pokus ne o dlouhodobé ježdění.

Těžko říct, spíš postupně - to auto jezdí všelijak, jen ne pravidelně a často - za skoro 6 let co ho mám najelo s bídou 2000 km, z toho tak půlka budou jednorázové dlouhé přesuny. Takže přesný moment, možná po nějakém "seřízení", možná postupnou degradací... Každopádně díky za tip, ale jelikož i při slabší baterce (motor se netočí zrovna dvakrát ochotně) to startuje celkem slušně tak by jiskra měla být OK. Ale zkusmo zapojit jinou cívku klidně můžu.





Co se týká trysek a osazení - jak jsem psal v původním dotazu, karburátor jsem právě vyměnil za kus vyvařený v octě, vše pečlivě vyšmrdlané a profoukané, tam by problém být neměl. Pokud tím "klapka nechodí v osce" myslíš axiální vůli klapky tak ano, ta tam je. Byl to jeden z důvodů, proč jsem zkusil nasadit jiný kus, bohužel nový je na tom asi tak stejně špatně jako starý - funguje to, ale ideální to tedy není (tahem/tlakem v ose klapky změním otáčky motoru naprosto znatelně). To by ale právě při plném výkonu nemělo hrát skoro žádnou roli. Jinde to snad falešný vzduch nepřisává, ale opět, to má vliv spíš na volnoběh. Vzduchový filtr by měl být OK.





Je mi jasné, že nejlepší řešení by byl nový karburátor, ale mám jen jeden a nechce se mi ho dávat na motor, který už má svoje za sebou. Zvlášt když jetých kusů které můžu postupně vyzkoušet je docela dost 🙂

A ten problém nastal kdy? Bylo to ze dne na den? Jednou jsem se s kilem trápil, nedostal jsem se přes 80-90km/hod tlačil jsem to očima. Za nějaký čas jsem nenastartoval a zjistil jsem, že odešla cívka. Sice ještě jiskru dávala, ale slabou a indukovala se velice dlouho. Po výměně to vyplivalo benzín a radostně točilo.


Taky zkus profoukat všechny trysky a zkontrolovat správnost osazení. Zkus jestli klapka nechodí v osce a jestli to někde nepřisává, taky bych kouknul na vzduchový filtr.

Jj, také mám podezření spíš na rozdělovač (je tam 105kový .520 - ale zajímavé, že dřív to s ním jezdilo dobře) než na karburátor, ale když už jsem se v tom vrtal, tak jsem chtěl "prověřit všechny varianty". Nový rozdělovač mám už připravený, tak až budu zase v blízkosti auta, tak na něj poputuje.

Obecně vyšší otáčky jsou záležitostí průměru difuzoru a velikosti vzdušníku.





A samozřejmě do hry vstupují další proměnné, jako třeba rozdělovač a jeho regulace.

Takže závěr ke kterému jsem došel včera večer - tzn že pojedu "ostřeji" (jak jen to moje kilo umí 😉 tak to bude neznatelné, pokud se budu snažit šetřit, tak mi to moc nepůjde je správný? OK.





Tak alespoň vím, že nespokojenosti s výkonem motoru ve vyšších otáčkách se laborováním s tímhle šroubem nezbavím 🙂 Díky za vysvětlení.

Dle mého minimálně, řekl bych spíš neznatelně až vůbec 🙂





Ten benzín táhne podtlak. Jak začínáš otevírat tu klapku, tak klesá podtlak u hlavního volnoběhu a zvyšuje se u přechodových kanálů. Jak otevíráš víc a víc, tak podtlak v tom místě mizí skoroúplně a maximum podtlaku je na difuzoru v místě rozprašovače.





Nějaké palivo to možná strhávat může, ale to bude minimum.





Kolik to může ušetřit paliva záleží na stylu a způsobu jízdy. Pokud vyřazuješ při jízdě s kopce a často postáváš, pak se to do spotřeby promítne (desetinka litru).

A to 32 má být samozřejmě 32 BS, netuším kde jsem ta písmena potratil...

Využil jsem velikonočního víkendu a "krásného" počasí k tomu abych s mrznoucími prsty pokusně vyměnil karburátor na svém kile a klasicky tím problémů více způsobil než vyřešil 🙂 Každopádně při pokusu o seřízení toho "nového" kusu a hlavně následných jízdních zkouškách mi začalo hlavou vrtat následující:





Ať koukám do Baťi jak koukám, z volnoběžného systému vedou do té "hlavní trubky" (kterou pokud to dobře chápu terminologie označuje jako rozprašovač) dvě cesty:





1) Horní - přechodový otvor. Ten šroubem nijak ovlivněný není, takže netřeba řešit.


2) Spodní - přes šroub. Pokud to dobře chápu, tohle je jediné místo, které při kroucení tím šroubem ovlivňuji.





Tzn. jediný systém který lze seřizovat je ten volnoběžný. Je mi jasné, že tenhle systém pracuje pořád - a tím se dostávám k otázce (otázkám): Jak moc se podílí na výsledné směsi při větším než malém otevření škrtící klapky? Kolik toho "lítá" přes volnoběžný okrah v porovnání s tím hlavním a jak moc výrazně výslednou směs např. při plném otevření klapky ovlivní nastavení toho šroubu v porovnání s výškou hladiny, velikostí hlavní trysky atd atd atd?





Proč se ptám: pokud jsem s volnoběhem (v rámci možností konkrétního kusu karburátoru) relativně spokojen, jak moc můžu manipulací s tímhle šroubem ovlivnit chod motoru ve vyšších otáčkách? A jak moc zásadně můžu změnit spotřebu?