Ještě k tomu padání paliva - to samozřejmě nepadá z plovákové komory vzhůru, ale vlivem netěsnosti membrán palivové pumpy spadne z hadiček a i z pumpy. Takže nastartuješ na to co je v karburátoru, ale chvíli jaksi nic dalšího nepřitéká. Pumpa když není zaplavená taky moc nefunguje.





Jestli ti padá benzín nebo ne poznáš podle chodu pumpy, když rukou pumpuješ a necítíš v páčce žádný odpor, je tam vzduch. Jakmile nasaješ benzín, okamžitě ucítíš, že má pumpa odpor a že tam něco teče.





Také je ruční pohon pumpy ovlivně aktuální polohou vačky, takže když je zrovna vačkou stlačená, máš na ruční pohon menší zdvih. takže se někdy může stát, že to prostě napumpovat ani nejde.
Petře, děkuju za podnětnou radu, na to šoupátko se zaměřím. Včera jsem zkusil otevřit při zastavení motoru sytič a ráno jsem motor protočil klikou, 5x nablil akcelerační pumpičkou benzín do sání, dopumpoval benzín a stovečka při -14 stupních Celsia chytla na první pokus a už nezdechla. Ale tohle asi nebude moc standartní startovací rituál 🙂 Když nenajdu chybu, budu muset to zdechání prohlásit nikoliv za chybu ale za vlastnost 🙂
Hm, tak nějak to asi bude, protože zpravidla mu značně pomohlo obohacení směsi pomocí akcelerační pumpičky - při startu pumpovat plynem a nastříkat víc benzínu. Chytlo to líp a dalo se to udržet v chodu.
Příčinou bývá opotřebované a netěsnící šoupátko sytiče. Saje to vzduch a směs není dostatečně obohacena. A pak taky nesprávně seřízená škrtící klapka. Většinou je již vychozené uložení klapky a mezera mezi klapkou a kanálem při zavřeném plynu je příliš malá na to, aby při otevřeném sytiči šlo do sání také kromě velkého množství benzínu ze sytiče i dostatek vzduchu a motor se uleje a zhasne.





Ovšem při nízkých teplotách to asi u klasických škodováckých karburátorů nelze nikdy spolehlivě eliminovat. Jistě jsou výjimky, ale většinou dojde k tomu, že na promrzlých stěnách sacího potrubí připravená směs zkondenzuje ve formě kapiček a je to.
Ne, jsme všichni úplně tumpachoví a startujem studenej motor bez sytiče, protože jsme zhejčkaný "moderníma paštikama" a na sytič zapomínáme.





Sorry, ale musel jsem.
A to zdechá i na sytič?
Když je to několikrát, je nějaká zrada v karburátoru. Měl jsem to samé na mé RedMachine. Několikrát startovat, v zimě víc, v létě míň, ale zkraje měl motor vůbec problém udržet se sám v chodu, natož mu povolit spojku, aby jebal i převodovkou, nedej bože po něm chtít, aby hnul autem. Po výměně karbecu EDSR za SEDR je najednou klid. Netvrdím, že to je typem, spíš stavem. Možná falešný vzduch pod víkem, možná nějakej nedokonalej sytič, nevím.


Jezdíval jsem žigulíkem. Ten dělal to, že po prvním nastartování zpravidla zdechnul, po druhým jel už hned v plné síle. Nikdy jsem nepřišel na to proč. Nedělal ale nikdy to, co první eRko. Ty starty byly vždy max.2
Člověče, motor mám seřízenej dobře a chytá na první škrtnutí ale pak zdechne... Asi se holt budu muset smířit s tím, že ráno 3x - 4x startuju 🙂 Napadlo mě ještě zvětšit trysku sytiče, protože když dupu na pedál plynu po prvním startu (aby akcelerační pumpička blila benzín), tak se dá motor udržet v chodu a nezdechne.
Tak špatně seřízený motor? Mě moje stovka chytala v pohodě ale ty co měli horší motor chcípali taky po dopumpování a tam bylo na vině už velké opotřebení,kdy motor vlivem mrazu nemá dostečné tlaky aby budto vůbec naskočil nebo se udržel v chodu a jel třeba až na třetí nastartování..
No to už jsem zkoušel, dopumpování nepomůže. Krom toho padání paliva je asi fáma, přece by z plovákové komory netekl benzín skrz jehlový ventil, který je umístěn výše než hladina benzínu.
Protože vlivem mrazu se součástky smrštují,ventilky v ac pumpě neudží tlak a spadne hladina v karburátoru. Po napumpování by to mělo otáčky držet. Druhá příčina může být špatný mechanický stav motoru. Špatně seřízený motor atd.
Zdravím všechny odborníky!


Dokáže mi prosím někdo objasnit, proč všechny Š100 s kterými jsem měl tu čest jezdit, po nastartování v teplotách menších jak -10 stupňů Celsia po chvilce běhu (řádově vteřiny) najednou zdechnou a musí se opakovat start?