Zástavba 5Qaltu z Š125 do Š110R
Tak konečně jsem usednul ke kompu a začínám psát o tom jak mi byla dána čest moci zabudovat 5q do GreenDreamu. Nejdříve jsem to měl být já, potom zase ne ,( má ješitnost byla uražena) a nakonec se to nějak vyvrbilo a díky tomu vzniká tento článek.
Když už bylo jasné , že to bude moje práce, začal jsem studovat všechny dostupné informace a fotografie o podobných záležitostech. Musím přiznat, že některé postupy a tomu odpovídající výsledky se mi moc nelíbily. Při shlédnutí některých fotografií jsem si říkal, že takhle tedy ne. GreenDream si zaslouží, aby zásah do jeho skeletu ,čímž vyřezání části tunelu a podlahy určitě je, nenarušilo jeho ušlechtilý vzhled. Stále jsem vymýšlel ,jak nahradit zakončení tunelu ,které současně zavírá vedení teplého vzduchu od radiátoru topení a zároveň slouží jako vedení řadící tyče. Protože s vozy Š1000,Š100,110,110R mám osobní zkušenosti a skoro u všech se projevovalo drnčení řadící tyče nebo pružné spojky v určitém režimu otáček motoru nebo při určité rychlosti dospěl jsem k myšlence nahrazení drnčící spojky novějším provedením ze Š120M . Tento kloub má navíc i určitou schopnost překonat nesouosost tyče řazení a řadící tyčky převodovky. To byla moje myšlenka a přání, nevěděl jsem ale jak to udělat prakticky.
Aby to nebylo tak jednoduché, Láďa požadoval zachování funkčnosti topení a úchytů bezpečnostních pásů.To vše bylo zatím řešeno v rovině teoretické a tudíž jednodušší než ve skutečnosti.
Pak nastal den „D“ a pacient se přesunul na operační sál.
Vymontoval jsem motor ,převodovku, ramena a kola nahradil nádhernými kousky dřeva.
Pacient byl znehybněn a nezbylo mu nic jiného než trpět pod mým skalpelem (flexa,nůžky) a doufat, že operace se nejen povede , ale že i pacient přežije.
Začal jsem poměřovat obě převodovky a zjišťovat, jak velký kus musím vyříznout, abych splnil všechny požadavky zadání. Stále jsem se nemohl odhodlat k prvnímu říznutí do skeletu.
Jiné cesty ale nebylo, prostě jsem říznout musel, nejdříve jen trochu a po zkušebním ustavení 5q více a více. Namontovat, zkouknout, označit, vymontovat, říznout, brousit a opět
dokola.
Zde musím podotknout, že informace získané z netu se velmi hodily a v podstatě se všechny potvrdily. Jako naschvál je vlevo místa dost a napravo, kde je topení , a bylo by třeba říznout více, tam to prostě nejde.
Nakonec jsem usoudil, že díra už je dost velká a převodovka se nebude nikde dotýkat skeletu a začal řešit opětné zakrytí vzniklého "kráteru". Protože jsem musel zachovat původní sedačky a hlavně jejich polohu i tady na horní straně tunelu jsem zkoušel co si vlastně mohu dovolit. Vyrobil jsem šablonky z tvrdého papíru a začal tvarovat zakrývací plechy (horní část tunelu).
Po jejich zavaření a zabroušení jsem přivařil trochu upravené zesílení s maticemi pro montáž bezpečnostních pásů, a provedl ochrané nátěry. Výsledek můžete sami posoudit.
Největším problémem při vaření cé-óčkem se ukázal místy velmi kvalitní a silný nátěr asfaltovou hmotou , která nešla dokonale odstranit. Původně jsem chtěl použít jako ochranou atmosféru při svařování směsný plyn, ale nakonec jsem musel použít klasické CO2 . Použití směsného plynu zaručuje vzhledově lepší svar , použití menších svařovacích proudů, ale vyžaduje dokonale očištěné plechy a to se mi bohužel nepodařilo . Po pár pokusech , kdy místo svaru vznikaly návary a propaly jsem to vzdal.
Převodovku jsem provizorně ustavil do „pracovní polohy“ a začal pracovat na řadícím táhlu.
Průchodku jsme s Láďou odmontovali z jedné již mrtvé škodovky a její střed jsem přivařil na vytvořenou záslepku kanálu, která je odnímatelná a umožňuje výměnu polystyrenu v topném kanálu a případnou výměnu táhla.
Zakončení tunelu se muselo posunout dost dopředu, vzhledem k použití tohoto kloubu a vlastní tvar musel zaručit průchod vzduchu z topení do tunelu. Výsledek je nejlépe vidět s doprovodných fotografií.
Velmi důležité je dodržení přesné délky vlastního táhla,aby bylo zaručeno přesné řazení a správná poloha řadící páky.
Protože , Láďa chce mít vše nej, musel sem tedy vymyslet „něco“, aby nebylo hned zřejmé, že GD má o jedno převodové soukolíčko navíc a že tudíž byl proveden zásah do nosných částí skeletu a to některým nepřejícným lidem dost vadí(bohužel mají tu moc dát či nedat kulaté razítko a červenou nálepku). Tak jsem vyrobil zakrývací plech, který je zasunut do držáku převodovky a přišroubován k podlaze a přes stávající díry i k držáku převodovky.
Když tohle všechno bylo hotovo a nasucho odzkoušeno , dostal GreenDream opět všechny zbývající dočasně odebrané orgány zpět na své místo a postupně byl probouzen z narkózy.
A o tom jak vše slouží a funguje či nefunguje, už musí napsat sám pilot a hrdý (čerstvý 2-násobný táta) majitel GreenDreamu sám.
S úctou a pozdravem Ťopajs
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mám-li se k funkčnosti tohoto provedení vyjádřit, funguje to bezvadně, což si mohli již mnozí naši přátelé v GéDéRku odzkoušet. Takže véééliké díky za zástavbu i za článek!!!
To zakrytí zafungovalo velmi přínosně. Byl jsem na podzim na dvou STKáčkách (tam jsem ty dva poslední záběry zespodu pořídil) a ani na jednom nevznesli námitku, že je tam pátá rychlost, páč je to prostě ani nenapadlo :oD
Takže ještě jednou a ještě jednou děkuji!
Láďa Ladič
25. leden 2009
20. listopad 2006
11. říjen 2006
11. říjen 2006
7. září 2006
7. září 2006
5. září 2006
27. srpen 2006
26. srpen 2006
26. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. srpen 2006
25. leden 2009