Žabka II

Můj vztah k Tisícovkám má počátek někdy v roce 1985, kdy jsem si koupil své první auto. Měl jsem sice předtím několik motorek různého obsahu a roku výroby a dokonce jedno vícestopé vozidlo Velorex, ale když jsem nastoupil do zaměstnání, pocítil jsem neodolatelnou touhu obstarat si osobní automobil. Kdo tu dobu pamatuje tak ví, že tenkrát to nebylo vůbec jednoduché koupit za lidový peníz něco co by jezdilo a drželo pohromadě.

Jednou v sobotu jsem objevil v příloze Rudého práva inzerát, že nějaký pán na Zbraslavi nabízí "zachovalou" Tisícovku za 2100 Kčs.

Jeden telefonát, vzal jsem kamaráda a jeli jsme pro auto.

Pán něco přes 70 vystrkal z garáže cosi co zvrchu vypadalo jako Mbéčko. Zato zespoda chybělo dost podstatných součástí, jako například větší část prahů, nosníky pod prahy, většina podlahy, kus podběhů atd.

I přes tyto a další zjevné nedostatky jsem vozidlo zakoupil a dovezl domů. Cesta příjemně ubíhala když člověk mohl sledovat pod nohama silnici, nahnilá karoserie se příjemně vlnila a na přejezdu se mi za jízdy otevřely dveře. Když jsem s nima bouchnul, tak se utrhnul spodní pant na sloupku.

Na dalších půl roku jsem se odstěhoval do garáže a stal se klempířem, automechanikem, lakýrníkem, čalouníkem atd.

Po několika měsících nebyla v autě jediná součástka kterou bych neměl alespoň jednou v ruce. Když se něco sype, tak se to sype postupně ale zato celé.

Po úspěšném dovaření, dolepení a dotmelení karoserie přišel na řadu červený lak míchaný podle Lady 2104, který překryl původní ošklivou krémovou barvu které bylo na autě asi 5 vrstev.

Pak přišla na řadu přední náprava, tu asi tak 10 let nikdo nenamazal, kompletní výměna brzd, zaklepal motor, zarachtala převodovka, začal kapat chladič a tak to šlo pořád dokola.

Poslední byl motorek stěračů u něhož přirezly uhlíky.

Pak jednou nastal ten slavnostní okamžik kdy jsem zahodil montérky, oblékl si sako z tanečních, na druhý pokus absolvoval technickou a mohlo se jezdit.

Další historie tohoto vozu už není moc zajímavá.

Asi tak po roce jsem ho musel prodat, novému majiteli ho ukradli a nekde shořelo.

Po uplynutí asi 2 let mi jeden známý nabídl ke koupi červenou Tisícovku. Slovo dalo slovo a stal jsem se majitelem Mbéčka číslo 2.

To bylo o poznání v lepším stavu než to první, karoserie celkem slušná, motor jezdil jako drak. Při podrobnějším ohledání jsem zjistil že má proč, protože to byla 110 LS.

Auto dostalo nový červený lak, kotoučové brzdy na předek, speciální antikorozní úpravy na spodek, odhlučnění motoru, dvourychlostní ventilátor topení, alternátor, H4 paraboly, palubku ze 120 LS a další drobné úpravy.

Chvíli jezdilo, pak jsem dostal výhodnou nabídku a šlo z domova.

K mé velké lítosti dřív než jsme s novým majitelem uskutečnili převod, trefila se do něj Avie a karoserie byla na cucky.

Nakonec jsem ho ještě musel jako psaný majitel dojet vyzvednout na odstavné parkoviště a zlikvidovat. Motor jsem prodal do nějaké 105, nápravu někomu do 100 a zbytek se nedal použít takže skončil ve sběru.

Pak jsem si dal dost dlouho s Tisícovkama pauzu, vystřídal jsem několik vozidel tuzemské i zahraniční výroby a také si splnil dávný sen a zrenovoval jsem si Felicii z roku 1961.

Někdy asi tak v roce 2001 si jedna moje příbuzná udělala řidičák a toužila po nějakém malém nenáročném vozidle kde by se nemusela bát že jí ho někdo ukradne a kde nebude tak velká škoda když to někam opře.

A co čert nechtěl, vyskytla se ke koupi jedna Tisícovka za celých 2500 Kč. Na tom autě byl obdivuhodně zachovalý skelet, byl totiž měněný v roce 1978. Blatníky a dveře nic moc, ale autogen to spravil.

Z jednoho vylágrovaného a druhého zadřeného motoru se mi povedlo složit jeden funkční a pak už chybělo jen přestříknout a hotovo.

A jelikož původní i nová barva byla zelená, začali jsme autu říkat Žabka.

Dotyčná příbuzná s ním asi rok bez problému jezdila, pak si obstarala Felicii a Tisícovka stála několik let pod stromem a občas s ní někdo jel nakupovat.

Pak nastala situace že moje manželka musela dojíždět do zaměstnání, tudíž mi sebrala naše rodiné vozidlo Ford Mondeo a já řešil problém jak se dostat do práce (mám to 4 km).

Tak jsem vytáhl Žabku z lupení, trochu poopravil a začal se s ní dopravovat na krátké trasy.

Když se mi po několika zimách začaly klubat díry v již jednou opravovaných blatníkách, rozhodl jsem se že zakoupím nějaké lepší plechy a provedu výměnu.

Při shánění dílů jsem u jednoho pána v Mladé Boleslavi objevil docela zdravé Mbéčko, které bylo určeno k rozebrání.

A tak vznikla Žabka II.

Měl jsem totiž v plánu a následně se to i povedlo nanést na toto vozidlo stejný tmavě zelený lak jako má Žabka I.

Dovezl jsem jí domů ve skříňové Avii, uložil na zahrádku a začal přemýšlet co s ní. Po kompletním rozebrání jsem našel několik málo děr na obvyklých místech, ale s tím se dalo počítat.

Takže zase autogen.

A když už jsem byl v tom svařování, začal jsem vymýšlet různé přestavby a úpravy.

O zástavbě 5Q převodovky do 110R už tady bylo řečeno dost, ale do Mbéčka jí asi moc lidí nedávalo. Takže už je tam. Jenom jsem řešil problém aby to auto nejelo moc rychle a uvezlo se, protože jsem chtěl zachovat původní 14" kola. Ve finále jsem za pomoci svého strojního vybavení a různých známých vyrobil převod do diferenciálu 1:4,5.

Problém byl trochu v tom najít firmu která by vyrobila zuby, ale i to se povedlo. Takže speciální pomalá převodovka. Udělal jsem v ní rychlejší 4 (jsou tam kolečka ze 4Q) a teď na základě zkušeností z provozu řeším rychlejší 5. Snad tam půjdou upravit kolečka z pětirychlostní 1203.

Motor jsem nakonec sehnal ze 130. Dostal nové vložky a písty a teď se zabíhá.

Přední náprava je úzká ale má hřebenové řízení. Brzdiče ze 120.

O úpravě volantového hřídele už tady toho bylo napsáno taky dost. Já jsem to vyřešil přidáním druhého držáku s bronzovým pouzdrem a nastavení původního hřídele zkráceným kloubovým hřídelem ze 120.

Dost dlouho jsem bádal jak vnutit do dveří centrál, až jsem nakonec musel předělat celé zámky i dveře. Vepředu jsou zámky a kliky ze starého Favorita, vzadu ze 120. Zadní dveře nebyl takový problém, jenom se musel upravit i prolis v zadním blatníku aby tam šel taky ten protikus.

Zato u předních jsem se zapotil, pořád mi tam vadila kolejnička na okno. Také bylo nutné odpárat část sloupků a předělat prolisy.

Pak už jenom sedačky z Felicie, ty chtěly jen navařit držáky na podlahu, a samonavíjecí pasy, s těmi snad ani problém nebyl.

Vrchol byl, když jsem si usmyslel, že do auta vnutím klimatizaci.

Jelikož mám blízko k Fordům a už jsem jednu vestavbu prováděl u Mondea, obcházel jsem různá vrakoviště Ford a měřil co by se tam vešlo.

Chladič klimy z Káčka - po větších úpravách jsem ho nacpal před původní chladič. Topení s ventilátorem také z Káčka - musel jsem na něj udělat kus krytu z plechu, aby se vešel za pravé zadní sedadlo.

Vrtule z Mondea - musel jsem vyrobit saharu na míru. Kompresor z Mondea - ten potřeboval jen držák na levý úchyt motoru. Dvojitou řemenici, kde jeden řemen pohání pumpu a alternátor a druhý sedmidrážkový kompresor, jsem samozřejmě také nedostal v Mototechně,

Trubky a další nevim z čeho, akorát dvě hadice jsem si musel nechat vyrobit. Několik děr, průchodů a kanálů na vedení vzduchu v zadní části auta a bylo téměř hotovo.

Bedna na ovládací elektrárnu je z Transita, je v ní asi tucet relátek a zapojoval jsem to čtyřikrát než to fungovalo.

Ovládací panel pod palubkou je také z Káčka. Původně jsem zkoušel i servoventil na regulaci teplé vody do topení, ale ten zlobil a kapal, tak jsem tam dal původní mechanický kohout ovládaný původní páčkou.

Celou klimatizační soustavu jsem měl asi tak 10x v autě a zase venku než se tam všechno vešlo a fungovalo.

Pak už jenom jedna návštěva chlaďaře aby to naplnil, koukal chudák dost divně, a můžu si v letních vedrech pouštět zimu.

Doufám že se to uchladí až bude 35 ve stínu.

Ve finále jsem musel vyřešit ještě jednu maličkost - když sepnula spojka na kompresoru, dostal motor takovou zátěž, že měl při volnoběhu tendenci chcípnout. Vyřešilo to přidámí elektromagnetického ventilu (původně z nějakého zahraničního vysokozdvižného vozíku) ke karburátoru, který při sepnutí spojky kompresoru mechanicky přidá plyn.

Zatím jsem neměl možnost klimatizaci otestovat v pořádném vedru, protože Žabka II vyjela do trvalého provozu někdy v říjnu, tak se uvidí příští sezónu.

Co se týká dalších úprav, ještě mě trochu svádělo elektrické otvírání oken, ale na to už nebyl čas, protože jsem to auto měl rozhrabaný asi 2 roky a už bylo potřeba ho dodělat. Tak možná někdy příště.