nostalgie

No v roce 1980 se mi narodil kluk a navíc se mi povedlo v tu dobu sehnat erko ( v tehdy můj sen).Pánové měl jsem z toho obojího takovou radost, že jsem to slavil vše najednou a snad i hodně dní.Auta jsou do dnešního dne moje práce,zábava, hoby atd.Nevím co bych ted dělal,kdyby auto nebylo vynalezeno.


RST:blbnout se dá v každém věku,já např. bez toho nemůžu snad ani existovat a za tu dobu jsem postavil fakt hodně autáků.

Heh, ve 20 jsem si taky myslel, že ve 40 už budu na blbnutí jen vzpomínat a povedu život stárnoucího spořádaného občana...





Těch 40 mi bude za pár dní a stárnout se mi rozhodně nechce, auta mě furt baví, jen na ně není tolik času. Pořád si říkám, že až zařídím a dodělám to a onohle, bude na auta času zase víc. Nechci se smířit s myšlenkou, že už asi nebude...

Tak můj osud rozhodla odpověď na otázku: "Budeš s tím jezdit?" odpověď zněla ANO. Ale tehda v 15 jsem o autech vlastně nic nevěděl a musel jsem začít jako teoretik samouk úplně od píky. Hodně mi pomohly fotky rozhozených motorů třeba na výborných stránkách od Výsky nebo zdejší stránky. A vůbec všechny materiály na internetu plus jeden dobrý antikvariát, kde se dá ulovit zajímavá literatura. Popravdě jsem občas na vážkách jestli mi to všechno kolem stojí za to. Shánět nesehnatelné díly, mrznout v garáži a občas prolévat krev 😀


Ale jo, baví mě to. V paneláku se moc kutit nedá a já bastlím velice rád.


Jednou až mi bude 40, budu mít možná rodinu a povedu monotónní konzumní uhoněný život, tak na to budu moci alespoň vzpomínat.

Tohle je vážně pěkné téma tak taky přispěju..i když ani nemám moc čím jelikož nemám co zimovat. Snažím se o naplnění mého škodováckého snu v podmínkách kde se to prostě realizovat nedá. Místo naleštěné káry mám akorát zářezy za rozpárané škodovky - a neskutečně mnoho zážitků. Jediné co jsem myslel že se mi trochu povedlo bylo mé červené embéčko,které skončí taky v hutích. Druhé dovezené - na něm bude ještě plno práce. Už stokrát jsem měl chut se na to vyprdnout a nechat si jen vzpomínky,se škodovkama jsem si užil už ted bohatě na zbytek života. Ale nedokážu si představit nemít tu škodovku a radovat se z každého malého krůčku vpřed na ní s vidinou letního večera a starou škodovkou na opuštěné silnici až to jednou pojede. Smířil jsem se s tím,že v podmínkách jaké tu mám výstavního veterána nevytvořím. Proto jsem rozhodnutý udělat to tak nejlépe jak to v těchto podmínkách půjde. Ostatně,nedělám si to proto aby mi to druzí chválili (i když to těší a povzbuzuje) ale abych byl spokojený. Kritiků se najde stejně vždycky dost at je to jaké chce. Jednou ta škodovka pojede a bude to stát za to at je jaká chce už kvůli tomu jak trnitá ta cesta k ní je..Jezdívám jinak stodvacítkou se kterou jsem plně spokojen. Kdovíco bude příští rok,nejspíš jiná práce a nutnost normálního auta na delší dojíždění/ježdění ale i tak bych si stodvacku ponechal alespon do té doby než jednou vyjede embéčko.Škodovka prostě už patří od malička do života a nemůžu bez ní být🙂.

Mno čas letí stále si pamatuji na žluté stránky a můj mladistvý tunerský zápal, kdy jsem musel mít za každou cenu M-kový nápravy jako Džon 🙂). Času čím dál tím míň a starostí víc a letos přestože už je erko v kupě po dost dlouhý přestávce, tak jsem si ho skoro neužil(pouhých 150km) 🙁

Krásně jste to napsali, kluci...





Pamatuji, kdy ještě tento web Džon (ne v této podobě) provozoval na www.tuning.cz/s110r... V roce 2001, kdy vznikla aktuální podoba webu a Džon si registroval doménu, jsem dokonce krátkou dobu věřil tomu, že stránky, které stvořím dokážou tomuto webu konkurovat... Naštěstí jsem se včas vzpamatoval😀...





Ono to ani dost dobře nešlo, protože tento web není o znalostech, to si dovolím tvrdit a bez urážky, že se najdou občas i fundovanější weby, ale je hlavně, a to bez diskuze, o lidech, o kamarádství a o lásce k starým autům, sejdeme se, pokecáme a byť se tím vším jako červená nit tahají stará auta, ve skutečnosti tento web tvoří něco víc a to dost dobře nejde popsat a definovat...





zůstává jenom si přát, ať to co nejdéle vydrží...

Taky se trošku přidám. Kolem tohoto webu se pohybuju skoro od jeho začátku, někdy od roku 1999. ERko mám od r. 98, od 99 s ním jezdím. Po prvním eRku jsem si postavil druhé, které zná většina lidí, to první vidělo jezdit jenom pár dlouholetých členů. Ale dodnes jej mám a čeká na své znovuzrození, o které jsem se již několikrát pokoušel, ale ještě se to nepovedlo. Spíš v posledních letech občas procházím stavy, kdy bych chtěl se vším seknout, všeho se zbavit a věnovat se něčemu jinému. Jenže pak jdu do garáže či stodoly, na auta chvíli koukám, nebo se občas i projedu a zase mě to rychle přejde. Prostě za tím vidím ty hodiny práce i ty spousty chvil na srazech, na pokecu i jen tak třeba v hospodě a nedovedu to zahodit, protože by mi v životě něco chybělo.


Nemyslím si, že by pouze kolem eRka byly skvělý vztahy, spíš to pozoruju tak nějak u škodovek obecně, i když kolem každýho modelu je jakás takás uzavřená skupina, která si ale mezi sebou výborně rozumí.


Takže nakonec, ano mám občas chuť se vším seknout, ale právě ta nostalgie mě k tomu zase vrátí a dá mi chuť zase něco dělat a dál se s vámi potkávat, řešit šroubky, barvit nápravy, upravovat chlazení apod. A třeba taky někdy stvořím toho svého jednorožce bez střechy, který se táhne mým eRkařením takřka od začátku.

Tak já si taky nostalgicky zavzpomínám : Mě do této "komunity pacientů" přivedl můj syn Ondra právě v době, kdy akce "kilo na kilo" skončila. Takže o ní vím, ale na příspěvek již bylo tenkrát pozdě, akce byla ukončena.


Nakonec vše to dopadlo, jak to dopadlo, Ondra s erkařením skončil, (občas ho to ale dodnes zamrzí), a mě tu "zapomněl". Časem jsem nakonec já přivedl druhého syna "Jakea" a zbytek rodiny, která se kompletně zúčastnila HG myslím 2007, což byl dočasně vrchol naší rodinné aktivity. V současné době máme na dvoře Žluťáka, HG07kilo a rozestavěnou repliku 120SR. Zdravotní důvody mi momentálně neumožňují se eRkaření věnovat tak jak bych chtěl a potřeboval.


Přesto jsem stále v myšlenkách a občas i osobně s Vámi přátelé !!!

Lucinko 😀 to nebyl ale spravny postup 😉to jsi Slunicku moc nepomohla 😉ba naopak!

Hansi Hansi 🙂





já taky zazimovala právě tímto způsobem ... konečně mám fajnou garáž v Ostravě, takže je připraveno na vyjetí, když se povede počasí i v zimě 🙂





jinak výměna vody za fridex? ... já na jaře měnila chladič a tak jsem tam lila jen destilku, že to na podzim znovu pročistím a ty případné usazeniny, co se uvolnily z trubek vypláchnu 🙂 jinak i já tam mám fridex celoročně 🙂 letos to bylo výjimkou 🙂





děcka, ale nelituju založení tohoto vlákna ... vzpomínky jsou fajn a já věřím, že je společně zas oživíme 🙂

Noo,nebyl jsem u akce 100vku na 100vku,ale znam ten pribeh z vypraveni 🙂.Klubouk dolu pred takovejma akcema !


Pratelstvi je nenahraditelne a az budete vazeni pacienti starsi tak tomu teprve uverite! 😉.


Jinak Belouse nezazimovavam,je neustale ve stavu ze se muze vyjed.


To bylo treba tento rok v unoru kdy bylo supr pocasko tak jsem vyjel.


Jinak jsem v zasade proti jak tady pisou nekteri, ze vymenil jsem vodu za fridex?


Copak tam nema byt nemrznoucu smes celorocne? Muze mi nekdo vysvetlit proc to tak dela? 😉

Jardo, já už se lekl, že to potkalo tebe 😀





A na tebe, Džone, asi taky uděláme sbírku a přijedeme ti pomoct s erkem 😀, chlape nešťastná...

Tak jsem normálně pod tíhou nostalgie udělal aktuální fotky a hned jsem si aktualizoval článek.... po osmi letech... ku*** to to letí...

To jsi řekl hezky Chrobáku.





Trochu mě mrzí že jsem letos prošvihl HG, a nepobavit se se všemi, ale okolnosti tomu nepřály.





Pomněnku jsem vytáhl pouze jednou, a to když v půli srpna vezla kamaráda, také pacienta, leč v naší komunitě se nevyskytujícího, k oltáři v Českých Budějovicích.

Jó, zacukalo mi pravé víčko. Hele ta doba se ještě vrátí, věřte nebo ne. No a i kdyby ne, vždy mě obveselí podívat se na každoroční prsní přírustky kamarádek a pivní přírůstky kamarádů.

Doufám, že se tady hromadně nečeká na můj příspěvek, ale i tak snad vypotím pár řádků.


O nostalgii bych mohl vyprávět svoje dlouze a dlouze. Po několika dlouhých letech kdy jsem se s vámi nikým neviděl a přednost prostě měli jiné životní věci, jsem byl přijat z5 s nadšením a ovacemi, které mě věřte či nevěřte neuvěřitelně potěšili a v tíživé a nepříjemné situaci dost pomohli. 🙂 Všem vám za to patří můj velikánský dík.





Na Kočkolapa už dokonce existovala i sepsaná kupní(tedy prodejní) smlouva... ještě štěstí, že jsem si to tenkrát rozmyslel a nepodepsal. Takže pokud doma někomu překáží auto o kterém si myslí, že je mu k ničemu, tak ať zajde do garáže, dár si před ním pár facek - určitě ho to přejde (případně se zajisté najde kamarád škodovkář, který mu tuto službu za společně vypitou lahev dobrého pití rád poskytne).





eRkařská komunita a lidé kolem tohoto webu (abych nevypustil ty škodováky co jezdí s Limusinama)jsou neuvěřitelní případi a pacienti. Dobře to bylo patrné třeba při pořádání srazu Garpidů... prostě je to jiné. Jsem živým důkazem toho, že kdo měl jednou erko a zařadil se mezi nás pacienty, už tu nějakým způsobem zůstává a ikdyž je momentálně z libovolných důvodů mimo.





Važme si toho co se mezi sebou máme!!!





Co se týče Sluníčka - provedl jsem osobní důkladnou prohlídku a všem dárcům můžu sdělit výsledek - o vozilo je řádně pečováno, umístěno je v suché a bytelné garáži, jeho technický stav se neustále zlepšuje, je pravidelně leštěno a oprašováno a darovací štíte je stále na svém místě. 😀





Kočkolap je odstaven v garáži tak jak se vrátil z poslední jízdy. V žilách mu již od GG koluje nemrznoucí směs, elektrický systém je napojen na dobíječku jako vždy a vzhledem k chystané celozimní důkladné repasi se nějaká zásadnější odstavení nechystá.


Letošní účet je cca 6tis km bez závaznějších problémů a nutných prav. Musím říct že řídit eRko je prostě zážitek, který se neomrzí ani po víkendu s nájezdem 1,5tis a nebýt uší, odklápí se vám od úsměvu celá hlava (akorát na vás musí ostatní trošku víc křičet jak vám hučí od větráku v makovici)😀.

Lucišku, byl jsem jeden z těch, co investovali (jestli pak ještě existuje ten super štítek v kufru? 🙂) a musím konstatovat, že to byla jedna z nejlepších investic v mém životě...





Do čeho jiného by měl člověk investovat než do přátel a dělat jim radost? 🙂 a za sebe můžu říct, že mě vždy setkání s vámi (doplňte se tam kdo chcete...) naplní silou a optimizmem...





Každá jízda erkem, každý sraz, je pro mně takovým malým plněním si snů, proto se vždy těším na sraz...





Jinak letos jsem toho taky moc nenajel 🙁 Bohužel se vždy v termín akce trefila nějaká jiná, která měla přednost, prostě jsem musel volit mezi tím udělat sobecky radost sobě nebo mnoha dalším... najel jsem asi 350-400 km... Což je naprosto úžasné na to, že Vláďa Hladík celou zimu skládal motor, stál mě celkem dost peněz 😀, ale o tom to není 😀





Pevně doufám, pokud se příští rok bude konat podobná akce jako GG tak se mi povede jet...





A co se týče zazimování... erko(a) mám v garáži, nalil jsem do něj fridex, ale ještě neměl čas projet tak jenom doufám, že v garáži teploty vydrží natolik nad nulou, abych se mohl ještě ve čtvrtek projet a "zamíchat" fridex do destilky...

Letos jsem najel 80Km - Autopal v New Jersey a zpět. Nevím jaká je definice zazimování, fridex mám celoročně.


Přes léto jsem dělal na Jawettě nebo jsem nebyl v Ostravě. Když jsem chtěl jet na výlet OKŠC, tak jsem zjistil, že odešla cívka.


Ale ledy se pohnuly, jak jde vidět v diskuzi. Přibyl konečně altík a teď dávám dokupy přední zarerzlé třmeny.


Na jaro plánuji nové pal. hrdlo, opravit vrchy předních blatníků a pořešit motor (ať výměnou či GO).

Není třeba děkovat. Všichni zúčastnění tehdy doufám věděli proč a z jakých pohnutek přispěli. A jestli Slůně dodnes dělá radost, naprosto v pořádku. Cíl byl naplněn 😉





A Scheni otcem ... krásný příklad životních proměn a posunu v žebříčku priorit. I když v mé mysli to bude navždy negr, kobylí hlava a fajn kamarád 🙂 Kdybys jej viděla, nebo s ním mluvila, prosím o předání gratulace.





Hezký den.

Ma mila Lucinko,





presne tu "kozli hlavu" jsem mel na mysli 🙂





Mej krasny den, mlask,





S.

Rišo ... pokud Ti nepřekáží, tak ho pryč nedávej 😉 ... udělá určitě ještě fůru radosti 😉

Troufám si říct, Staníku, že vím, kterého kamaráda máš na mysli ...a pokud ne, tak tady musím všem vytroubit, že





Scheni, ta koňská hlava a negr v jedné osobě ... se v pátek brzy ráno stal hrdým taťkou 🙂 ...





jojo, Staníku, ten čas běží a já nelituju, to vážně ne ... jen je prima někdy zastavit a zjistit, jak fajn věci a lidi kolem sebe máš a co ti to dává ... děkuju za reakci a věřím, že se se slunětem ..tedy slunetem a ne s lůnětem, potkáme společně s Tebou a dalšími brzy 😀 😉

PS: Letošní rok byl takovej dost divnej.Ikdyž jsem měl na autě technickou zaplacenou pojistku a auto bylo celkem ok tak jsem se sním moc nesvez.V podstatě od Dubna do konce Září jsem makal v kuse bez volna výkendů a tak.V práci na mě byl nahrnutej jeden vošklivej projekt z něpěkným termínem realizace takže jsem si neužil tepla sluníčka .Bohužel na to ruplo i čtrnáct dní mí dovolený.Nejhorší je že si to začneš uvědomovat v tom říjnu kdy už je v podstatě pozdě.Erko aby letos vůbec něco najelo sem půjčil Banánovi co má rozkuchanou Esmeraldu.A pak jsem se aspoň kochal fotky auta na akcích .Ikdyž mi bylo upřímě líto že jsem tam nebyl osobně.Proto že akce jsou především o lidech a je úplně jedno jestli přijedu s Erkem a nebo s novodobou paštikou.No snad to bude příští rok lepší.

Tak já sem Erko zazimoval letos 22.října .Tradičně jsem nalil fridex a najel takový to tradiční padesátikilometrové kolečko po kopcích na litoměřicku.Superstroj jsem naposledy vyčistil umyl a naleštil a zaplul s ním pod plachtu .

Lucinko,





jj, cas leti, zrovna o vikendu mi prisla od jednoho kamarada - ztraceneho tak trosku v propadlisti zivota - jedna SMS, ktera mi znovu ukazala, ze zijem jen jednou a clovek by mel mit radost nejen z tech velkych zivotnich uspechu, ale i z tech malych, kazdodennich...





...a o to vic pak z tech, ktere jsou sice "male", ale nejsou kazdodenni 🙂





Ver tomu, ze Ty jsi pro nas "byla" - a samozrejme stale jsi - tim Slunickem a je jedno, ze zivot poposel o par kousku dal a neni to uz jako driv... Neni a nebude, ale to neni duvod, aby zitrek nebyl jeste lepsi nez vcerejsek 🙂





Tesim se, az Te i se Slunem (Slunem jako Slunem ne Slunem jako s lunem) uvidime 🙂 Mej se krasne a diky za toto vlakno!





Stanley

Ja mám kilo zazimované v hangári bez pohnutia už asi 2-3 roky 🙁 Totálne nemám čas s ním pohnúť, a rozmýšľam že ho niekomu podarujem za prepis... Herdek, auto ako nové, a ešte som v ňom ani nesedel...

A aby toho nebylo málo a protože mám pocit, že kolem mne ten svět nějak děsně rychle letí a já jej pořádně nestíhám vnímat, podařilo se mi Slůně zazimovat, resp. "zazimovat" teprve teď o víkendu ("zazimovat" jako "zazimovat", ne zazimovat jako zazimovat - rozuměj tomu jak chceš 🙂 )... konečně mám pocit, že je z něj opravdový veterán, který vyjede na cesty pouze pro radost a za účelem nějakého srazu a setkání ... letos jsme toho spolu najezdili nejméně od doby, co jej mám ... jen cca 1600 km, prvních pade po vytažení z garáže po zimě a zajetí nového chladiče, pak 800 HG a 700 Erekce a posledních 50 o víkendu po výměně vody za fridex ... projížděk bylo málo, ale o to skvělejší byly ... mno a protože se zde jedná jen o psychoanalytický výron, ukončím tento slovní průjem následujícím vyznáním:


...nevím kolik lidí z těch, kteří se před šesti a půl lety skládali na todle úžasné vozítko, ještě navštěvuje tyto stránky, každopadně jim pořád patří můj velký dík ...


... teď o víkendu mi došlo, jak je krásné v tom šíleném shonu, presu, stresu, depresu, kompresu na chvíli vypnout a v teplotách kolem nuly se hrabat v motoru, přijít domů jako prase, mít zalehlé uši od vysavače vzadu, od bodyčka postříkaný ksicht a upatlané brýle ... a pak hlavně ten zážitek když to v takový klemře chytne na první otočení klíčkem a jak se všeci otáčejí, když blokuju kruhový objezd deseti okruhama za sebou a tak ... pardon ... končím ... je toho moc, štve mě, že nemám čas na lidi, kteří mi todle umožnili a proto jim ještě jednou po čase opět děkuji 🙂


PS: aby todle téma bylo aspoň k nějakému diskutování, nabízí se následující otázka ... máte zazimováno? 🙂





Luciš